Do prostějovské nemocnice s postcovidovými problémy přicházejí pacienti všech věkových skupin, mírně však převažují ženy po prodělání lehčích forem koronaviru.
„Nejčastějšími příznaky je nevýkonnost nebo dušnost při malé námaze u pacientů, kteří dříve sportovali, byli například zvyklí běhat i osm kilometrů, a nyní nejsou schopni ani rychlejší chůze,“ popsala primářka oddělení plicních nemocí Ivona Grygárková s tím, že mnoho pacientů má tyto potíže i řadu měsíců po prodělání nemoci.
S postcovidovým syndromem neboli dlouhým covidem chodí pacienti i k praktickým lékařům.
„Často přicházejí, že jsou po covidu stále unavení a mají sníženou výkonnost. To, že teď nezvládají činnosti, které předtím běžně vykonávali, se projevuje též na jejich psychickém stavu, někteří z toho mají i deprese,“ uvedla zástupkyně Sdružení praktických lékařů za Olomoucký kraj Jarmila Ševčíková a dodala, že pacienti po covidu také často přichází i kvůli bolesti kloubů.
Specializovaným centrům zatím práce neubývá
V postcovidovém centru nemocnice v Prostějově lékaři denně vyšetří až patnáct lidí. Začalo fungovat loni a počet pacientů v něm neubývá. Vytíženost je tak pouze o trochu nižší než v dobách nejvyšších záchytů onemocnění.
„Dřív převažovali pacienti po hospitalizaci pro těžký průběh covidu-19. Nyní dominují ti, kteří prodělali nemoc doma nebo po opakované infekci,“ uvedla Grygárková.
Také PostCOVID poradna Fakultní nemocnice Olomouc eviduje denně až deset lidí.
„Nyní ošetřujeme pouze pacienty s žádankou k vyšetření, tedy odeslané od praktického lékaře či z oddělení urgentního příjmu. Dále přebíráme pacienty z covidových jednotek k pokračování péče,“ popsal mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Věkový průměr pacientů, kteří do poradny přicházejí, postupně stoupá a mírně převažují muži.
„Počty závažných případů klesají, ale lze říci, že závažné průběhy ještě vidíme a nejsou odlišné od těch z předchozích vln. Pacienti s takovým průběhem jsou nyní většinou staří, neočkovaní nebo se závažnou poruchou imunity,“ nastínil Fritscher.
Pomoci může i podpůrná psychoterapie
Způsob léčby záleží na typu potíží. „Na dušnost a kašel předepisujeme v případě větších postižení inhalační kortikoidy, u těžkých postižení systémové kortikoidy ve formě tablet, individuálně u některých jedinců můžeme dle postižení předepsat i jiné cílené léky,“ popsal Fritscher.
„Nesmírně důležitá je správná životospráva, dechová rehabilitace a jako u všeho pozitivní přístup k životu,“ dodal.
Pokud se podle Ševčíkové při vyšetření vyloučí všechny organické příčiny potíží pacienta, pomůže podpůrná psychoterapie.
„S únavovým syndromem je pak potřeba bojovat především aktivně. Doporučují se různá dechová cvičení, přiměřená pohybová aktivita a dostatek spánku,“ vysvětlila lékařka.
Potížím se však podle ní předcházet nedá. „Únavové syndromy mohou být i následkem jiných nemocí a viróz. Někdo k tomu má predispozici. Covid je jedním ze spouštěčů,“ dodala Ševčíková.
