Unikátní středověký kodex ze sbírek zámku Kynžvart ještě nedávno nebylo možné vůbec vzít do ruky.
Vzácná kniha z první poloviny 13. století, jejíž jeden spis odborníci dokonce datovali na konec 12. století, se rozpadala na prach. Každý dotyk znamenal, že její část mizela v nenávratnu. To však už dnes neplatí. Díky pomoci organizace The Friends of Czech Heritage se podařilo knihu zrestaurovat a zachránit pro další generace.
„Problém byl v tom, že se listy při sebemenším dotyku lámaly, vyschlý pergamen se drolil. Restaurátor musel opatrně sejmout vazbu, jednotlivé listy rozložit a pracovat na nich samostatně,“ uvedl kastelán Kynžvartu Ondřej Cink s tím, že odborné práce trvaly bezmála dva roky.
Kodex, který patří k pokladům zámecké knihovny, však bude nutné i nadále chránit.
„Vzácný kus bude možné vystavit pouze za přísných podmínek, co se týče osvitu a doby vystavení. V průběhu měsíce dubna jej návštěvníkům představíme v rámci víkendových prohlídek zámecké knihovny. Počítáme s ním rovněž v nové expozici věnované Kynžvartské daguerrotypii, kdy jedna její část bude věnovaná právě nejcennějším knihám a rukopisům ze zámecké knihovny. Bohužel, podobné památky nesnesou trvalou prezentaci, takže i tato kniha se pokaždé bude muset vracet do klimatizovaného depozitáře a do trezoru,“ vysvětlil Cink s tím, že knihu se podařilo po zrestaurování digitalizovat.
Zájemci o práci s textem a odborníci na historické svazky tak o nic ochuzeni nebudou. Podle kastelánových slov se jedinečný kodex skládá ze čtyř samostatných částí svázaných dohromady.
Nad celkem sedmi kapitolami trávili čas tři písaři. Text se věnuje logice, fyzice, básnictví, církevnímu právu a církevní praxi.
V Česku jsou jen dva opisy kodexu
Nejvýznamnější je třetí část kodexu, která je nejstarším opisem části Graciánova dekretu. Nejzdobnější a zároveň nejvíc poškozený je první spis, jež je opisem díla pojednávajícího o logice.
„Ten je psaný ve dvou sloupcích s hojnou výzdobou. Je zde například osm zlatem zdobených iniciál. Je známo několik dalších opisů tohoto díla, z nichž v Čechách se nachází pouze dva. Jeden v knihovně Univerzity Karlovy a druhý na Kynžvartě,“ řekl kastelán.
Podotkl, že velkou úlohu v záchraně knihy sehrála dobrovolnická organizace The Friends of Czech Heritage, která podporuje různé projekty v republice.
Předseda této organizace Peter Jamieson se společně s novým ředitelem Územní památkové správy v Praze Petrem Spejchalem představení zrestaurovaného kodexu na Kynžvartu osobně zúčastnil.
„Když zámek Kynžvart zástupci této organizace navštívili, pokusil jsem se požádat o příspěvek na restaurování těch skutečně ohrožených svazků z naší knihovny. A podařilo se. Přidělili nám částku 500 liber. K tomu přidal jeden anglický gentleman stejnou sumu a podobně štědrý donátor se našel i v Čechách. Celkem jsme tak měli k tomu účelu přibližně 60 tisíc korun, což byla asi třetina toho, co bylo potřeba. Díky tomu, že jsme už měli nějaký základ, se nám podařilo zajistit zbytek peněz z prostředků ministerstva kultury a Národního památkového ústavu,“ přiblížil kastelán Cink.
Vzácný kodex ovšem není jedinou knihou z kynžvartských sbírek, která by potřebovala péči restaurátorů. Takových knih je zde asi stovka. Přibližně desetina pak vyžaduje větší odborný zásah.
Zajímavé je i to, jak se knižní poklad na Kynžvartu objevil. „Nejznámější Metternich, tedy kancléř Klemens Václav, tuto knihu zdědil. Jeho otec František Jiří přišel při napoleonských výpadech o državy v Porýní a císař František později odškodnil Metternichy tím, že jim daroval bývalé klášterní panství v Ochsenhausen. Kancléř se ale rozhodl zděděný majetek prodat a za utržené peníze pořídil Plasy na Plzeňsku. Ty byly jednak blíž a hlavně byly součástí Rakouska. Ještě předtím ale z klášterní knihovny v Ochsenhausen, která se vyvíjela asi 900 let, vybral ta nejstarší, nejzajímavější a nejcennější díla. Konvolut jedinečných rukopisů poté včlenil do své kynžvartské knihovny. Právě tento kodex je jedním z Metternichem osobně vybraných svazků,“ doplnil kastelán Kynžvartu.