Emmanuela Macrona není třeba představovat, v posledních pěti letech je prezidentem Francie. A chce jím být i nadále. S vyhlášením kandidatury ovšem otálel tak dlouho, až to málem nestihl. Na kampaň nemá čas, veškerou pozornost věnuje válce na Ukrajině.
Ruská agrese Macronovi, kterému se doma občas přezdívá „prezident bohatých“, před nadcházejícími volbami pomohla. Zatímco ostatní kandidáti musejí korigovat své dávné výroky příznivé k Rusku a omlouvat se za ně, nynější prezident díky svému diplomatickému úsilí posiluje.
Otázka jen je, jak efektivní jeho časté telefonáty ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jsou. Macronova image v souvislosti s válkou utrpěla spíš ve chvíli, kdy se v kulisách zlatem zdobené kanceláře nechal vyfotit v mikině a se strništěm na tváři. Za napodobování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského sklidil spíše posměch. A v minulosti mu neprospěly ani částky, které údajně utrácí za make-up.
Tak jako tak je čtyřiačtyřicetiletý prezident i na konci mandátu stále nejpopulárnějším kandidátem a průzkumy veřejného mínění mu krátce před volbami přisuzují hladký postup do druhého kola a těsné vítězství nad jeho nejpravděpodobnější soupeřkou Marine Le Penovou. Jeho preference se pohybují kolem 27 procent hlasů, pro rozhodující duel 24. dubna pak kolem 55 procent.
Někdejší investiční bankéř byl před nástupem do Elysejského paláce ministrem hospodářství. Mezi Francouzi se tehdy proslavil hlavně takzvaným loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců. Ti musejí řidičům, často ze střední či východní Evropy, za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu.
Zákon začal platit v létě 2016. Ve stejné době také filozof a úředník s diplomy z prestižních francouzských univerzit vstoupil do svého prvního prezidentského klání. S nově založenou stranou Vpřed! (En Marche!) se zařadil do středu politického spektra. Partaj se před parlamentními volbami v roce 2017 přejmenovala na Vpřed republiko! (překládá se také jako Republika v pohybu, v originále La République en marche, LREM).
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Sám Macron se prezentuje jako progresivní, liberální a pragmatický lídr, jenž dokáže ve společenských i ekologických otázkách najít kompromis a zastává středovou politiku. V minulé předvolební kampani se zaměřil především na ekonomiku, díky čemuž upoutal větší pozornost než ostatní kandidáti. Jeho hlavním cílem bylo udělat z Francie liberální zemi, která nebude známá vysokými daněmi a rozbujelou státní sférou.
Sliboval snížit daně o 50 miliard eur a podpořit podnikání a inovace. Jako nejmladší a pohledný kandidát tehdy získával sympatie davů na mítincích, měl podporu politiků, ekonomů i médií. A ve druhém kole zvítězil proti Le Penové se ziskem 66,06 procenta hlasů.
Unie se musí vyzbrojit, aby si zajistila nezávislost, prohlásil Macron |
Francie nyní zažívá hospodářský růst a pokles nezaměstnanosti. Podle médií ji však Macron politicky a hospodářsky nepozvedl tak, jak sliboval. On sám přiznává neúspěch klimatických reforem a růst nerovností ve společnosti.
Ve svém aktuálním programu navrhuje i nepopulární opatření, třeba zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let. Výplatu minimální podpory hodlá podmínit veřejně prospěšnými pracemi. Dále však chce snížit daně o 15 miliard eur, z poloviny pro fyzické a z poloviny pro právnické osoby. Rád by také uvolnil pracovní trh.
Pokud neuspěje, přijde Le Penová a Mélenchon
Obvinění některých oponentů, že je povýšený a nemá soucit s chudšími vrstvami obyvatelstva, Macron odmítá. Současně však tvrdí, že prezident nemusí být milován. Podle něj je důležité, aby zajistil pokrok své země. Za posledních pět let Macron svými výroky často obyčejné Francouze namíchl. Třeba když hned v roce 2017 řekl, že „nádraží je místo, kde se úspěšní lidé setkávají s těmi, co nic neznamenají“.
Slova o tom, že „nic nedaruje lenochům, cynikům a extremistům“ zase do 179 francouzských měst vyhnala desítky tisíc lidí. Macrona to však nezastavilo a později prohlásil, že by demonstranti „neměli dělat bordel a raději by se měli ohlédnout po nějaké práci“. Diplomacii Macron odhodil i ve výrocích míněných pro světové uši. Řekl například, že by pomalí v Evropské unii neměli zdržovat ty rychlé.
„Macron může být arogantní, koneckonců je mladý, bohatý a přitažlivý. Má všechno, co chtěl. Ale možná je spíš nezkušený. Doufám, že uspěje, protože pokud ne, za pár let si budeme muset vybrat mezi Marine Le Penovou a Jean-Lucem Mélenchonem. Macron vyhrál volby, protože lidé tyto dva nechtěli. Nechtěli extrémy a pokud Macron neuspěje, bude ten problém znovu velmi akutní,“ uvedl v prvním roce Macronova mandátu francouzský právník Olivier Beaud pro iDNES.cz.
Žádná restaurace, žádné divadlo. Naštvu vás, vzkázal Macron neočkovaným |
A měl pravdu, Macrona v letošních volbách nejvíc ohrožují právě Le Penová a Mélenchon. Kvůli svým ekonomickým reformám se prezident potýkal i s demonstracemi takzvaných žlutých vest, které týdny demolovaly luxusní obchody v centru Paříže. Protesty zastavila až pandemie covidu-19, jedna z největších výzev posledních let.
Tou další je pro Francii i „islámský separatismus“, kterému Macron vyhlásil válku po vlně teroristických útoků spáchaných islámskými radikály. Aby zakročil, od něj ostatně žádali i někdejší francouzští generálové, podle nichž Francie prochází „dezintegrací pod náporem islamistických hord z předměstí, jež oddělují velké části národa a činí z nich teritoria podléhající dogmatům neslučitelným s naší ústavou“.
Z šíření radikálních myšlenek mezi francouzskými muslimy Macron viní především zahraniční imámy. Oznámil proto, že Francii zbaví cizích vlivů tak, aby bylo možné vybudovat islám, který „může být v míru s republikou“. V oblasti migrace pak mluví například o podmínění udílení víz k dlouhodobému pobytu zkouškami z francouzštiny a zaměstnáním.
Ne cizím imámům, děti do škol. Macron vyhlásil boj islámskému „separatismu“ |
Macron plánuje vyhostit zahraniční delikventy a vytvořit jednotky rychlého nasazení, které by dohlížely na pořádek na předměstích. Iniciovat chce také vytvoření širšího rejstříku pokut pro drobné zločiny. Ve své krátké kampani se však zaměřil i na vnější obranu Francie a soběstačnější EU – právě v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, již se snaží pomoci ukončit.
Chce posílit kapacitu národních evropských armád a jejich spolupráci, vytvořit „společnou vojenskou doktrínu,“ reformovat Severoatlantickou alianci či evropský trh s energiemi. V evropské diplomacii se Macron ostatně angažuje dlouhodobě a svého času tvořil tandem s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
„Žádám vás o důvěru pro nový mandát prezidenta republiky. Jsem kandidátem, který bude spolu s vámi vymýšlet jedinečnou francouzskou a evropskou odpověď na výzvy tohoto století. Kandiduji proto, abych bránil naše hodnoty, které světové nepokoje ohrožují. Kandiduji proto, abych pokračoval v přípravě budoucnosti pro naše děti a vnoučata,“ napsal voličům Macron.
