Macronova upřímně pronesená a mnohdy arogantně znějící slova nejsou pro Francouze nic nového. Svůj despekt k nízkopříjmovým skupinám současný prezident projevil už jako ministr hospodářství v socialistické vládě předchozího prezidenta Françoise Hollandea.
V září 2014 například hovořil o „negramotných pracovnicích“ na jatkách v Bretani, kde přišlo o práci 800 lidí. „Přestože tím z části vystihl realitu, dotyčné jeho výrok šokoval a nakonec mladého ministra dohnal k vyjádření lítosti,“ píše Le Figaro.
A přestože se za svá slova omluvil, svůj slovník od té doby nijak nezmírnil. O měsíc později chtěl navýšit počet autobusů na silnicích, což podle serveru L’Obs představil slovy, že „se chudým bude snáz cestovat“, protože vlaky pro ně často bývají příliš drahé. Už tehdy Twitterem vířily komentáře o aroganci a opovržení socialistů vůči národu zkoušenému ekonomickou krizí či přirovnání k Marii Antoinettě.
Na začátku roku 2015 pak Macron coby ekonomický ministr doprovázel podnikatele, kteří v Las Vegas propagovali své startupy a podle televize BFMTV řekl, že se zahraniční firmy nemusí bát investovat ve Francii. Spolu s tím podotkl, že je však potřeba, „aby se mladí Francouzi chtěli stát miliardáři“.
Pracujte a budete mít na oblek. Horníci propadli alkoholu
Legendární už je jeho doporučení z května loňského roku, kdy muži stávkujícímu proti tehdejší novele pracovního zákona - který mu řekl, že je otrávený z toho, že nemá na tak pěkný oblek a kravatu jako Macron - poradil, že „nejlepší cestou, jak si moci zaplatit oblek, je prací“ (psali jsme zde).
Horníky na severu Francie pak letos v lednu urazil konstatováním, že se „mezi nimi usadil alkoholismus a náruživé kouření, a že předpokládaná délka života je u nich několik let nižší než u zbytku populace“. Jakkoliv mu čísla podle serveru Le Dauphine dávají za pravdu, horníků se okamžitě zastali politici především z Národní fronty Marine Le Penové.
Přesto si Francouzi lehce povýšeného bankéře Macrona nakonec vybrali v prezidentských volbách. „Macron může být arogantní, koneckonců je mladý, bohatý a přitažlivý. Má všechno, co chtěl. Ale možná je spíš nezkušený. Doufám, že uspěje, protože pokud ne, za pár let si budeme muset vybrat mezi Marine Le Penovou a Jean-Lucem Mélenchonem. Macron vyhrál volby, protože lidé tyto dva nechtěli. Nechtěli extrémy a pokud Macron neuspěje, bude ten problém znovu velmi akutní,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz francouzský právník Olivier Beaud s tím, že by prezident neměl urážet své obyvatelstvo (rozhovor si přečtěte zde).
Na další kontroverzi obyvatelé nečekali dlouho. Na konci června Macron Francouze pobouřil výrokem, že „nádraží je místo, kde se úspěšní lidé setkávají s těmi, co nic neznamenají“, nebo slovy, že neustoupí ve svých reformách „ani lenochům, ani cynikům, ani radikálům“ (více zde).
My jsme Brusel. Pomalí by v EU neměli zdržovat rychlé, prohlásil Macron |
A ačkoliv francouzský tisk Macronův projev na pařížské Sorbonně o tom, že by pomalí v Evropské unii neměli zdržovat ty rychlé, ocenil jako odvážný, i toto je jeden z výroků, který Macronovy odpůrce příliš nepotěšil (více zde).
Poslední skandál Macron vyvolal ve čtvrtek na návštěvě oblasti Corrèze v centrální části Francie, kdy si mu tamní předseda rady Alain Rousset postěžoval, že má problémy s obsazováním pracovních míst ve slévárně lehkých kovů v Usselu. Krátce před tím jeho návštěvu narušila demonstrace asi 150 současných i bývalých zaměstnanců firmy na výrobu automobilových součástek, kteří se s prezidentem chtěli setkat.
„Někdo by místo toho, aby dělal bordel, udělal lépe, kdyby se šel podívat, jestli by tam nesehnal práci,“ reagoval Macron s tím, že to do asi třicet kilometrů vzdáleného Usselu dělníci nemají tak daleko a kvalifikaci by pro takové místo určitě měli. Rousset mu však podle francouzského deníku Le Figaro odpověděl, že silou se situace nevyřeší. „Je to problém kultury. Musíme se zamyslet nad naším vztahem k práci,“ dodal.
Lituji slova bordel, příště řeknu nepořádek, prohlásil Macron
Prezidentovi oponenti napříč politickým spektrem ho okamžitě zkritizovali s tím, že projevil „aroganci bankéře vůči chudým“. Před nástupem do politiky se Macron totiž pohyboval v bankovním sektoru a nemohl si stěžovat na nedostatek vysokých příjmů.
Politici ho proto obvinili, že je prezidentem bohatých a že je odstřižený od běžné populace. Socialistický poslanec Oliver Faure řekl, že Macron projevil „sociální opovržení“, pravicový republikán Christian Jacob zmínil aroganci a kandidátka na šéfku Republikánů Florence Portelliová mluvila o „kastovním pohrdání“. Politolog Jérôme Sainte-Marie prohlásil, že Macron „ukázal svou pravou tvář“.
Macron však hned tentýž večer prostřednictvím své kanceláře rozeslal prohlášení, v němž trvá na tom, že netušil, že televize BFMTV jeho rozhovor s Roussetem natáčí, a „že to tedy nebylo oficiální vyjádření“. Podle deníku Le Figaro také odmítl, že by pohrdal pracující třídou.
Macron podle svých slov „lituje, že použil familiární slovo bordel“. Podstaty svého vyjádření se však nevzdal. Jen bude „napříště mluvit o nepořádku“. Podle Macrona a jeho blízkých jeho rétorika brání tomu, aby se mediálního prostoru ujali populisté, kteří předstírají, že lépe rozumí francouzskému lidu.
„Jedna věc je jistá: Svým stylem vyjadřování se Emmanuel Macron vydal ve stopách Nicolase Sarkozyho,“ dodává Le Figaro s odkazem na bývalého francouzského prezidenta, který byl na konci svého mandátu tak nepopulární, že v následujících prezidentských volbách přihrál hlasy svému rivalovi Hollandeovi.