„Teplárny Brno zásobují teplem 100 tisíc domácností, nemocnice, vysoké školy a další instituce. Z 80 procent využíváme ruský plyn, z 20 procent vzniká teplo spalováním odpadu. Pokud by horkovod vznikl, byla by postupem času závislost na ruském plynu nulová,“ uvedl ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Horkovod dlouhý 42 kilometrů by stál miliardy korun. Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) má projekt podporu premiéra Petra Fialy (ODS). Město o horkovodu jednalo s firmou ČEZ, která by byla investorem. Podobný projekt firma buduje z Temelína do Českých Budějovic.
„Pokud existují vhodné podmínky pro bezemisní výrobu elektřiny a tepla zároveň, je to příležitost, kterou musíme využít. Je to zároveň cesta k energetické soběstačnosti pro moravskou metropoli,“ podotkl ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Vaňková chce stavbu horkovodu zařadit mezi strategické projekty města. „Pokud se dá projektu vysoká priorita, je možné, že by byl horkovod hotový do šesti let. Na výstavbu bychom čerpali dotace,“ poznamenala Vaňková s tím, že dotace by podle ní mohly být od státu nebo Evropské unie.
Teplovod z Dukovan do Brna je v územním plánu roky. Utopie, tvrdí obce |
Podle Vaňkové vznikne pracovní tým složený ze zástupců města a ČEZ, spolupracovat budou i teplárny. V plánu jsou i jednání s okolními obcemi, přes které by potrubí vedlo mimo zastavěné území.
Podle primátorky teď nelze předpovídat vývoj ceny plynu v následujících letech. „Konečná cena tepla by však pro domácnosti měla být po zapojení horkovodu srovnatelná,“ ujistila.
Myšlenka na horkovod z Dukovan vznikla už v minulosti a v roce 2008 byla zpracovaná studie proveditelnosti, ale v roce 2010 byla akce pozastavena, protože v té době nemohlo město garantovat dostatečnou spotřebu.
