Zatímco na jihu Čech projekt teplovodu z temelínské jaderné elektrárny směr České Budějovice stále žije a dokonce už má některá důležitá razítka, u Dukovan je ve stejné oblasti mrtvo.
Před šesti lety se přitom zdálo, že záměr zásobovat Brno dukovanským teplem, který pochází ještě z dob socialismu, se přece jen dočká realizace. Tehdejší kalkulace hovořila o ceně zhruba 2,7 miliardy korun. Vzdušnou čarou jde o vzdálenost zhruba 35 kilometrů. Hotovo mělo být dokonce už v roce 2018. Jenže vše zase usnulo.
Že vůbec někdy takové plány existovaly, ovšem stále dokládá čára v novém územním plánu Jihomoravského kraje, který ještě na poslední chvíli schválilo bývalé vedení kraje v čele s hejtmanem Haškem.
Před několika lety se argumentovalo tím, že Brno by díky teplovodu mohlo mít stabilní nízké ceny za vytápění domácností a ještě by bylo aspoň částečně nezávislé na dodávkách plynu z Ruska. ČEZ tehdy uváděl, že by měl projekt i další přidanou hodnotu.
Územní plán blokuje koridor pro teplovod už od roku 1994
K elektrické energii vyprodukují Dukovany navíc i teplo. To ČEZ nikomu neprodává. Jeho přesun do Brna by mohl mít nejen ekonomický, ale i ekologický aspekt.
„Musím zjistit, proč to v územním plánu už od roku 1994 figuruje. A proč se s tím nic neděje. Pokud by byla možnost, že by se s tím něco dít mohlo, začneme to projednávat,“ prohlásil Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu) krátce po svém zvolení do funkce náměstka jihomoravského hejtmana pro územní plánování.
Zároveň upozornil, že pokud zjistí, že jde o neprůchodnou věc, bude se vedení kraje zamýšlet nad tím, zda by nebylo lepší území pro stavbu teplovodu dál neblokovat.
Desítky kilometrů dlouhý koridor ochranného pásma pro teplovod o šířce 200 metrů v krajském územním plánu míří od Dukovan na Vysočině přes katastry jihomoravských obcí včetně Ivančic a Oslavan až k Brnu-Bosonohám.
Potrubí mělo vést v hloubce nejméně metr pod zemí, v katastru Tetčic měl být pro něj kilometrový tunel pod kopcem Bučín. Nad terén by se ocelový had vynořil jen při překonávání řek. Rozvod potrubí po Brně si měl řešit samostatný městský územní plán.
Obce plán na zásobení Brna teplem považují za fantasmagorii
Před čtyřmi lety proti plánování teplovodu důrazně vystoupily právě Tetčice. Jejich zástupcům vadilo, že by potrubí proťalo cennou a jedinou lokalitu pro výstavbu rodinných domků. Věcí se zabývaly i soudy. Tetčický starosta Jan Šon dnes říká, že v podkladech obec stále s teplovodem počítá.
Emoce už ovšem opadly, protože se ustoupilo od nutnosti dodržet poblíž obce 200metrové ochranné pásmo. „Slíbili nám, že bude padesátimetrové. V té lokalitě se ale stejně moc nestaví, zatím jsou tam převážně nezasíťované pozemky soukromých vlastníků,“ uvedl Šon.
On sám je vůči projektu skeptický. Nevěří, že by se voda v trubkách udržela na takovou vzdálenost teplá. V nadsázce si myslí, že by se jí Brno spíš ochlazovalo. „Plánovalo se to, když mi bylo osmnáct, dnes je mi pětačtyřicet. Nepočítám s tím, že se to někdy postaví,“ mávl rukou.
Starosta Omic Petr Kadela za dva roky, co je ve funkci, o teplovodu nic neslyšel. „Ale když zjišťuju, kudy má vést a že se má budovat kilometrový tunel pod Bučínem, tak mi to připadá jako nějaká fantasmagorie,“ prohlásil.
Na ČEZ padl dotaz na teplovod naposledy loni. V souvislosti s řešením energetické koncepce Brna. „Letos ale žádný další zájem neregistrujeme,“ konstatoval mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.
Třebíčsko zájem nemá, vytápění si vyřešilo po svém
Brno se chystá energetickou koncepci aktualizovat. Kdy přesně, zatím nikdo neumí říct. „Stále se to překresluje, ale reálně se nic nechystá. Je otázka, nakolik potřebný celý projekt je. I s ohledem na to, že spotřeba tepla i díky zateplování a energetickým úsporám klesá,“ podotkl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Dukovanské jaderné bloky budou fungovat přibližně do roku 2037. Okolo výstavby nových vláda a ČEZ zatím jen přešlapují - plány už nabraly čtyřleté zpoždění. I to sehraje roli při kříšení, či naopak pohřbívání plánů na teplovod.
Také při stavbě nového dukovanského bloku by ovšem šlo teplovod připojit. Princip by zůstal stejný. „Byl by potřeba tepelný výměník umístěný blízko turbíny. Jde o docela jednoduché zařízení. Pára by se odebírala z turbíny a předávala by ve výměníku teplo vodě, která by ho potom dopravovala do Brna,“ vysvětlil Bezděk základní princip.
Okolní města včetně Třebíče o přísun tepla z Dukovan zájem neprojevila, vytápění už mají zajištěno jinak. Loni však elektrárna zaregistrovala dotaz na napojení případných skleníků v její blízkosti. „I tohle lze technicky zrealizovat. Záleží na investičních a provozních nákladech a na velikosti odběru tepla,“ doplnil Bezděk.
