„Různé způsoby vytápění spolu vždycky soupeřily, tedy konvenční zdroje jako plyn nebo elektřina a obnovitelné zdroje, například pelety. Ceny byly vždycky podobné s rozdílem několika procent. Ale poté, co se ceny dřeva kvůli kůrovci snížily a naopak po krachu Bohemia Energy a kvůli válce na Ukrajině tolik vyrostly ceny elektřiny a plynu, se situace dramaticky změnila. Plyn stojí dvakrát tolik než pelety a ve srovnání s kusovým dřevem je ten poměr ještě vyšší,“ popisuje předseda sdružení Klastr Česká peleta Vladimír Stupavský.
Hlavně u cen plynu k tomu přistupuje ještě nejistota, co se s nimi bude dít v nejbližších měsících nebo letech. Trh je obecně rozkolísaný, protože se k tomu přidávají ještě nejistoty, kdy výrobci tepelných zařízení často nemají z čeho vyrábět. Nemají plech, takže se prodlužují časy dodávek.
Vyberete si kotel, ale nemůžete ho mít druhý den, ale často až za měsíc. Je to podobné jako s automobilkami, které kvůli nedostatku čipů nabízejí nové auto třeba až za rok.
Pro lidi potřebující vyměnit starý kotel za ekologičtější je tu ještě další problém. V jejich obci prostě není běžně přístupná plynová přípojka, takže nemají možnost vybrat si. Buď budou topit opět uhlím, anebo dřevem, mohli by postavit nádrž na olej nebo propan. Anebo zkusit peletu.
Kdo může topit peletami
„Podle statistiky je asi tři sta tisíc domácností, kde je třeba vyměnit nový kotel za starý. To vůbec fyzicky nelze stihnout. Kdyby se všichni existující topenáři vrhli do práce, tak by možná stihli vyměnit čtyřicet tisíc kotlů ročně. Na druhou stranu je to jenom číslo, které se zkoumalo na úzkém vzorku obyvatel při sčítání lidu, a část z nich jsou domy, kde už měli navíc třeba i další zdroj vytápění a starý uhelný kotel měli jen jako druhý záložní zdroj tepla. Takže počítáme, že ve skutečnosti by to mohla být jenom polovina,“ říká Stupavský.
Porovnání cen paliv na modelovém domě
Na nezávislém webu TZB-info si můžete provést výpočet podle specifikace svého domu.
Tyto domácnosti ještě teď mohou čerpat takzvanou Kotlíkovou dotaci, která je poměrně štědrá a umožní na výměnu kotle čerpat až 130 tisíc korun, od tohoto roku se počítá s rozdělením domácností na nízko- a vysokopříjmové, v němž se liší velikost dotace.
Nízkopříjmové domácnosti mohou dosáhnout až na 95 procent nákladů, u vysokopříjmových to bude 50 procent nákladů na instalaci nového ekologičtějšího typu vytápění. Podstatný je strop 130 tisíc, se kterým je třeba počítat.
Takže když máte v plánu pořídit tepelné čerpadlo za 400 tisíc korun, budou celkové náklady jiné, než když koupíte nový kotel za sto tisíc včetně instalací, kdy vám státní dotace skoro celé pořízení zaplatí.
Smůlu mají ti, kdo vsadili na pochopitelný komfort vytápění plynem, koupili dotovaný plynový kotel a měli přípojku přímo za domem. Ti nemohou s pomocí státu v této situaci už počítat.
Samozřejmě si mohou pořídit kotel na pelety nebo na dřevo jako druhý levnější zdroj tepla, ale za své. „Měli by mít na paměti, že by měli původní dotovaný kotel provozovat ještě deset let, minimálně ho mít v provozuschopném stavu,“ připomíná Stupavský.
Kolik stojí vytápěni peletami
„Cena se liší podle toho, zda kupujete pelety v létě nebo v zimě. V průměru je to asi šest tisíc za tunu. Průměrný domek spotřebuje za zimu asi čtyři až pět tun, takže asi za třicet tisíc korun,“ vypočítává Stupavský.
Ve dřevu by to bylo asi dvacet, šedesát tisíc v plynu a osmdesát v elektřině. Dnes si už elektrickou variantu, po historické zkušenosti, kdy se propagovalo elektrické vytápění těsně před tím, než se prudce zdražilo, neinstalují domácnosti, které nemají výrazně zateplené domy. Elektrokotle se dnes instalují spíš do nízkoenergetických domů.
Jak vybrat správný kotel
Pelety se vyrábějí z pilin, tedy z odpadu při výrobě trámů či prken pro stavební průmysl. Stlačením za vysoké teploty se vyrobí malé dřevěné válečky, které už neobsahují žádná další pojiva. Tímto procesem se v nich aktivuje lignin, který působí jako aktivní pojivo.
Běžné kotle na pelety začínají výkonem od 10 kW, peletová kamna od 4 kW. Když budete vybírat nový kotel, měli byste znát tepelnou ztrátu svého domu. Kotel samotný dokáže regulovat výkon od třetiny až do sta procent potřebného výkonu, což odpovídá různým potřebám v různých ročních dobách a odlišných teplotách v různých klimatických pásmech.
V praxi to funguje tak, že lidé, kteří uvažují o výměně uhelného kotle za peletový, mají prostor na uskladnění pelet v prostoru, kde dřív uskladňovali uhlí. Roční spotřeba je zhruba pět tun. Představte si to jako pět palet metr na metr, tedy pět metrů krychlových.
Z bývalé uhelny si kotel sám pomocí šnekového dopravníku dávkuje svoji dávku tak, aby se dům vytápěl automaticky. Takže komfort se podobá tomu, jako kdybyste si koupili plynový kotel. Řídí se úplně stejně pokojovým termostatem.
„Jednou za rok přijede cisterna a nafouká mi pelety do sklepa. Pelety nafouká flexibilní hadicí přímo vedle kotle do zásobníku a mám na celý rok po starostech,“ popisuje osobní zkušenost Stupavský.
Když by někdo neměl tuto možnost, tak by místo volně sypaných pelet mohl objednat balené pelety v 15 kg sáčcích, které si může uskladnit tam, kde mu to vyhovuje. Jen musí zhruba jednou týdně naplnit zásobník kotle. Lidově se tomu říká týdenní zásobník, ale i tak je to lepší, než povinnost chodit přikládat co dvě hodiny.
Když už můžeme srovnávat dřevo jako zdroj vytápění, ať už v přírodní formě, anebo ve formě pelet či briket, pro dřevo hraje prim nižší cena, ale na druhou stranu hodně práce se štípáním, sušením a skladováním. Dřevo zabere minimálně dvojnásobek prostoru a budete muset pravidelně přikládat.
Pelety zaberou minimum místa, automatika se postará o komfort topení srovnatelný s plynovým vytápěním. Peletový kotel se sám zapaluje, čistí, i si sám přikládá. Cena pelet je oproti dřevu asi o 25 % vyšší. Je na každém, kterou variantu si nakonec vybere.
