Do Berouna za 11 minut. Železničáři udělali další krok k trati za 50 miliard

Do šesti let plánuje Správa železnic poprvé kopnout na stavbě nového tunelového spojení mezi Pražským Smíchovem a Berounem. Správce tuzemských železnic pro to udělal další nezbytný krok, odevzdal záměr projektu na ministerstvo životního prostředí pro následné posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Hotovo má být v roce 2037.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Hlavní stavbou celého projektu má být tunel Barrandov, do kterého mají podle plánu Správy železnic vlaky vjíždět v oblasti Hlubočep a na povrch se dostávat až těsně před Berounem. Tunelová trasa bude vedena ve dvojici jednokolejných tunelů, které budou po 450 metrech propojovat spojovací chodby. Kromě tohoto hlavního tunelu se počítá ještě s výstavbou bočních tunelů – Chuchle a Tachlovice. 

Kvůli napojení nákladní dopravy na nové trase totiž bude rozšířený Branický most o druhou kolej. Vlaky ve směru od pražské Krče tak budou na nové spojení přijíždět právě zmiňovaným chuchelským tunelem.

Novostavba trati Praha-Smíchov – Beroun

Zkapacitněna by měla být i současná trať podél Berounky a také upraveno Berounské nádraží tak, aby zvládalo odbavovat vlaky expresní vlaky (Ex, EC, SC), které budou tunelem až dvousetkilometrovou rychlostí projíždět každou hodinu.

„Uvedená maximální rychlost ale nebude platit v celém úseku plánované trati. Vzhledem ke směrovým poměrům na začátku úseku za ŽST Praha Smíchov a ke stoupání směrem na Beroun je nárůst maximální rychlosti pozvolný a takto je navržena i geometrická poloha koleje,“ uvedla projekční společnost Sudop Praha.

„Rychlost tedy postupně roste z hodnoty 100 km/h (výjezd z ŽST Praha Smíchov) přes 120 km/h (portály Hlubočepy), 180 km/h (výjezdový oblouk z Prahy k odbočce Slivenec) až na 200 km/h. V napojení tunelu na ŽST Beroun včetně celého průjezdu stanicí až po konec stavby je dosaženo rychlosti 140 km/h,“ stojí dále v materiálu projektanta.

Přes tisíc jízd s neznámým strojvedoucím. V monitoringu licencí jsou díry

Z nynějších 44 minut u osobních vlaků a 30 minut v případě rychlíků se spojení mezi středočeským Berounem zkrátí na jedenáct minut. 

Protože většina trasy vede pod povrchem, nepředpokládá projektant, že by průjezd vlaků měl na chráněná území v okolí trati výrazný vliv. Jde například o oblast Karlštějnska, nebo přírodních památek Syslí louky u Loděnice nebo špičatého vrchu. 

Jak trať ovlivní okolí

Vliv ale bude mít stavba například na okolí obce Svatý Ján pod Skalou, která je součástí I. zóny chráněné oblasti Český kras a kde Správa železnic počítá s výstavbou přečerpávacího objektu. Rovněž Berounský tunelový portál je umístěná v oblasti CHKO, tentokráte ale ve III. zóně. 

Současná navrhovaná trasa byla nejambicióznější mezi trojicí finálních variant, které Správa železnic pro zrychlení trati vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Domažlic a na německé hranice posuzovala.  V roce 2018 celkovou cenu za její výstavbu odhadla na 50 miliard korun. 

V nejdelší variantě za zmiňovaných 50 miliard korun by vlaky zajely pod zem na Smíchovském nádraží a na povrch by vyjížděly až v Berouně. O něco kratší varianta počítá se zaústěním tunelů v Radotíně a nejkratší a zároveň nejlacinější varianta předpokládá několik kratších tunelů mezi Radotínem a Řevnicemi. Obě lacinější varianty ale v této době nesplnily zadání, tedy propojit Prahu s Plzní pod 60 minut.