Jednu ze sbírek v sobotu vyhlásil Skautský institut. Do akce, kterou se povedlo zorganizovat v rekordním čase, se zapojily oddíly z celé republiky, včetně těch z Vysočiny. Plná dodávka věcí, kterou poskytli dobrovolní hasiči z Písečného, odjížděla v sobotu večer třeba z Bystřice nad Pernštejnem.
K zaplnění vozu stačilo pár hodin. „Chodily desítky lidí. Nosili věci ze seznamu, který jsme krátce předtím zveřejnili. Vycházel z poptávky ukrajinských skautů, přímo z terénu,“ upřesnil Luboš Gável, vůdce skautského střediska Klen v Bystřici.
Konkrétně šlo o spacáky, karimatky, hygienické potřeby, teplé oblečení, deky nebo zdravotnický materiál. Sám oddíl přispěl i částí svého tábornického vybavení.
Ještě večer putovaly věci do sběrných míst v Česku, odkud byly v noci na neděli transportovány na Ukrajinu. Do sbírky se zapojili například i skauti ze Žďáru, Chotěboře či Havlíčkova Brodu.
Generátory, spacáky, ale i výbava pro armádu
Lidé, kteří by chtěli přispět do materiálních sbírek i nyní, mají více možností. Na základně žádosti hejtmana Zakarpatí o konkrétní humanitární pomoc byla vyhlášena sbírka v Jihlavě. Nosit vymezené věci, jako jsou elektrické generátory, spacáky, karimatky, trvanlivé jídlo a hygienické potřeby, lze do pátku na sběrné místo v ulici Křižíkova 17.
„S hejtmanem Volodymyrem Čubirkou a jeho kolegy na Zakarpatí jsme v úzkém kontaktu ohledně převzetí a distribuce darů. Účelem sbírky je doplňkově podpořit koordinovanou pomoc ze strany státu a samospráv a umožnit veřejnosti, která má zájem pomoci, zapojit se. Naše aktivita spočívá v organizaci sbírky, sběru věcí a jejich dopravě na místo,“ sdělila za organizátory poslankyně a krajská zastupitelka Eva Decroix.
Sbírky se konají i v režii Diaspory Ukrajinců Pelhřimova. Lidé mohou nosit své dary na sběrná místa v Pelhřimově, Jihlavě či Zachotíně. Krom již vyjmenovaných věcí přijímají organizátoři i výbavu pro armádu - mimo jiné helmy, taktické vesty, vysílačky, lékárničky, baterky, batohy, mobily i tablety.
Během víkendu se strhla „dobročinná smršť“ a sociální sítě jsou sbírek plné. Na Facebooku shání lidé z Vysočiny ubytování i základní věci pro své známé či zaměstnance a jejich rodiny z Ukrajiny, další lidé zase azyl nabízí nebo poskytují věci do domácnosti.
Pro uprchlíky nespěchejte, radí dobrovolník
Řada dobrovolníků také vyráží k ukrajinským hranicím, aby pomohla uprchlíky přepravit do Česka. Od unáhlených sólo akcí ale zrazuje třeba Jan Dvořák z Velkého Meziříčí, jenž pro 12 dojednaných lidí z Ukrajiny vyrazil v pátek v noci. Se dvěma kamarády ve dvou autech nakonec převezli sedm lidí prchajících z Kyjeva, ale realita na místě byla podle jeho slov úplně jiná, než si představovali.
„Zpětně přiznávám, že to byla trochu zbrklá akce a netušili jsme, co nás čeká. Lidé, které jsme měli převážet, se totiž nedostali přes kontroly za hranice. Pak bylo těžké tam někoho jiného sehnat. Trvalo to hodiny,“ říká muž.
Mnozí prchající totiž měli u hranic domluvené na odvoz příbuzné či známé. „A ty tisíce dalších, co za hranicí čekali? U těch nebylo jisté, zda se na druhou stranu dostanou, a pokud, jak dlouho to potrvá,“ líčí Dvořák s tím, že dobrovolníků bylo u přechodu moc, což neprospívalo ani dopravní situaci. „Bohužel se našlo i dost takových, co vozili lidi za peníze, třeba 30 kilometrů za 150 eur. To byl pro nás šok,“ popsal Jan Dvořák.
Přípravy, cesta i čekání u hranic zabralo kolem 40 hodin, během nichž byla trojice vzhůru. Při návratu přes Meziříčí, kam dorazili v sobotu večer, už si proto museli na řízení sjednat někoho na vystřídání.
„Zpětně jsem rád, že jsme nakonec někomu pomohli a i zjistili cenné informace. Lidem, co chtějí pomáhat, bych doporučil, aby chvíli počkali. Každým dnem bude koordinace pomoci lepší, určitě bude dost příležitostí se zapojit i za týden či za měsíc. Bez konkrétního napojení na nějakého koordinátora to nemá moc smysl,“ dodal Dvořák.
Před nekoordinovanými a chaotickými akcemi varoval i hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.
Města mají připravené ubytování pro uprchlíky V bývalém domě dětí a mládeže v jihlavské Brněnské ulici už město nachystalo ubytování pro tři desítky lidí. Ubytovací kapacity pro případné uprchlíky má již připravené Jihlava, která je partnerským městem ukrajinského Užhorodu. Nabídnout jim může prostory v budově bývalého domu dětí a mládeže v ulici Brněnská. „Je to samozřejmě dočasné řešení. Ale jsou tam základní věci jako teplo, voda a postele na přespání. Nebráníme se ani finanční či humanitární pomoci,“ uvedla primátorka Karolína Koubová. V Brněnské ulici je připraveno ubytování pro tři desítky lidí. „A sháníme dalších 15 lůžek, takže ubytováno by tam mohlo být celkem 45 osob. Od dubna může 10 až 15 lidí bydlet v lokalitě na ‚Havaji‘, kde je noclehárna pro bezdomovce, ale vše ještě záleží na vývoji situace,“ upřesnil náměstek primátorky Petr Ryška. Vedení města je v kontaktu s Užhorodem, kam v týdnu zaslalo dopis s vyjádřením podpory a solidarity. „V dopise jsme se zároveň ptali, zda a s čím bychom jim mohli pomoci. Čekáme teď na jejich reakci,“ dodala Koubová. Partnerská města jsou zatím v klidové zóně Kontakt s partnerským městem Rachiv ležícím na Zakarpatské Ukrajině, udržuje rovněž Třebíč. „Podle posledních informací právě Zakarpatská oblast zůstává v klidové zóně a organizuje pomoc pro potřebné z napadených částí Ukrajiny včetně raněných. Aktuálně připravují ubytování a aktivizují občany k darování krve,“ sdělila Irini Martakidisová, mluvčí třebíčské radnice. Podle starosty města Pavla Pacala probíhá výměna informací zhruba dvakrát denně. „Nechceme naše ukrajinské přátele neustále bombardovat dotazy. Jsme ale dohodnuti, že jakmile budou potřebovat jakoukoli pomoc - materiální, finanční či azylovou pro ubytování svých občanů, okamžitě nás kontaktují a my jsme připraveni hned reagovat,“ popsal třebíčský starosta. Během víkendu měl Rachiv připravit seznam potřebných věcí. „Pravděpodobně se bude jednat o léky, zdravotnický materiál a trvanlivé potraviny,“ odhadoval v pátek Pacal. Během tohoto týdne chce město všechny tyto věci sehnat a odeslat na Ukrajinu. „Pokud budou chtít občané Třebíče pomoci a bude to technicky možné, určitě včas zveřejníme výzvu na webu a Facebooku města,“ doplnil Pacal. Žďár může poskytnou zimák i turistickou chatu Primárně do svého partnerského města Chust v Zakarpatské Ukrajině chce svoji pomoc směřovat i Žďár nad Sázavou. Rada města se sejde dnes. Probírat bude možnou finanční i materiální pomoc, stejně jako místa pro případné ubytování uprchlíků. „Nyní očekáváme reakci Chustu, abychom věděli, co v oblasti skutečně nejvíce chybí. Na základě toho jsme připraveni reagovat,“ řekl starosta Martin Mrkos. Jako místa, kde by Ukrajinci v nouzi mohli najít útočiště, si umí představit třeba ubytovnu na zimním stadionu, turistickou chatu ve Skleném či hotelový dům Morava, jenž je ale už nyní naplněn řadou dělníků, ve velké míře právě z Ukrajiny. |
