V rozhovoru pro Eurosport se nyní 38letá Savčenková nechala slyšet: „Ta situace mě tak vzala, že mám pořád slzy v očích, když si vzpomenu, že to dítě - ať už mu něco nepovoleného dali, nebo ne - potřebovalo ochranu a té se mu nedostalo.“
Savčenková následně vyprávěla, že takovou ochranu bohužel v mládí neměla ani ona sama. Rodačka z Ukrajiny bruslila od pěti let a před odchodem do Německa byla se svým druhým partnerem Stanislavem Morozovem juniorskou mistryní světa pro rok 2000.
Tehdy se často připravovali nejen v Kyjevě, ale i v Moskvě.
Nenávidím krasobruslení. Jak Trusovová řekla trenérce: Vy jste všechno věděli |
V této souvislosti popisuje metody, které sama zažívala: „Měla jsem trenéry, kteří mě bili po hlavě plácačkami, jakmile jsem udělala nějaký prvek špatně. Nebo takové, co na mě stříleli z vodních pistolí, když jsem něco pokazila, a zakazovali mi jídlo.“
O svém stravování v oněch časech prozradila: „Někdy to bylo jako za trest: ráno vstát, nejdřív na váhu, pak něco málo sníst, k obědu salát, k večeři vůbec nic. Často jsme bývali hladoví. Tajně jsme si v jídelně říkali o jídlo, tu a tam jsme si tam i něco ukradli a v utajení pak snědli. Jiná možnost nebyla.“
Savčenková měří jen 153 centimetrů, má štíhlou postavu a je a vždy byla drobná. Proto bylo až šokující, když vzpomínala: „Bylo mi 18 let a po olympijských hrách 2002 jsem jela na týden trénovat do Ruska. Tam mi kouč řekl: ‚Musíš zhubnout, jsi tlustá!‘ Zeptala jsem se ho: ‚Dobře, jak mám zhubnout?!‘ A on odpověděl: ‚Když něco sníš, musíš to zase vyzvracet. Prostě si strčíš dva prsty do pusy a vyzvracíš to.‘“
Od roku 2004 začala reprezentovat Německo a přestěhovala se do Chemnitzu. Až pak se podobných šílených příhod údajně zbavila.
Kejval vyzývá: Upravme věkový limit
Současné chladné chování trenérského týmu Eteri Tutberidzeové k psychicky se hroutící Kamile Valijevové na závěr her v Pekingu ostře zkritizoval i předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
„Osobně se mě to strašně dotklo a rozebíral jsem to pak i s Martinem Doktorem a rodinou Březinových, protože jsem se vyloženě styděl, že jsem z pozice člena MOV součástí něčeho takového.“
Tutberidzeová se po jízdě plačící Valijevovou nesnažila utišit, ale naopak jí vyčinila, že přestala bojovat. „Kdyby se mé dceři dělo něco jako Kamile, sebral bych ji a okamžitě odvezl pryč,“ podotkl Kejval. „Co se tady dělo, mi přišlo strašně smutné. A nejde rozhodně jen o tu záležitost s dopingem, protože doping a Rusko je separátní věc.“
Drsný pád talentu století. Jak trenérka neměla s Valijevovou slitování |
Také Kejval po pekingských událostech nyní patří k zastáncům zvýšení věkového limitu pro účast na olympijských hrách.
„Mluvil jsem o tom s ostatními členy MOV, že určení věkového limitu je důležité. V létě jsme dokonce v olympijské vesnici viděli dvanácti- nebo třináctileté děti (skateboardisty). Nemyslím si, že jsou mentálně zralí na to, aby v tak vypjatých závodech soutěžili. Navíc když má potom nezletilý pozitivní dopingový test, dává to případu jiné parametry než u dospělých.“
