„Jsme znepokojeni tím, že se Rusko snaží zinscenovat záminku k ozbrojenému útoku proti Ukrajině. Stále není jasno ohledně ruských záměrů,“ řekl Stoltenberg po dvoudenním zasedání ministrů obrany NATO.
V reakci na aktuální zprávy o ostřelování linie dotyku na Donbase uvedl, že Rusko má v regionu dostatek jednotek k zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu s mizivou nebo prakticky nulovou šancí na včasné varování. „To je to, co činí situaci tak nebezpečnou,“ dodal.
Stoltenberg také zpochybnil tvrzení Moskvy o začátku stahování sil od ukrajinských hranic. „Naopak se zdá, že Rusko pokračuje v navyšování sil,“ uvedl šéf NATO. Spojenci proto budou situaci nadále bedlivě sledovat.
Stoltenberg upozornil, že spojenci mají informace o tom, že na Ukrajině operuje mnoho ruských zpravodajských důstojníků. „Jsou přítomni na Donbasu a viděli jsme pokusy zinscenovat záminku, operaci pod falešnou vlajkou, pro invazi na Ukrajinu,“ řekl.
Ministři obrany zároveň vyzvali Rusko, aby své síly od ukrajinských hranic stáhlo. To by spojenci chápali jako důležitý první krok k mírovému politickému řešení napjaté situace.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek před Radou bezpečnosti OSN uvedl, invaze mohla začít v příštích dnech odpálením raket a bombardováním společně s kyberútoky. Ruské jednotky pak podle šéfa americké diplomacie začnou postupovat na “klíčové cíle, které si už určily a naplánovaly”.
Mezi tyto cíle podle něj patří i třímilionová metropole Kyjev. Podle Blinkena by jako jedna ze záminek pro vpád Ruska na Ukrajinu mohl sloužit falešný či reálný útok chemickými zbraněmi, přičemž podobné “plané poplachy” Moskva šíří v médiích už nyní. Ruská vláda pak v reakci na tyto zprávy může začít svolávat “teatrální nouzová jednání“, řekl Blinken.
Rusko doplňuje zásoby krve, tvrdí Pentagon
Spojené státy podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina také zaznamenaly, že Rusko doplňuje zásoby krve, přibližuje vojáky k ukrajinským hranicím a nasazuje v oblasti více bojových letounů.
„Sám jsem byl donedávna vojákem. Z první ruky vím, že takové věci se nedělají bezdůvodně. A rozhodně je neděláte, když se chystáte sbalit a vrátit se domů,“ prohlásil Austin po jednání v Bruselu.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvAustin potvrdil závěry soukromé americké společnosti Maxar Technologies, která pravidelně zveřejňuje satelitní snímky ruských vojsk kolem Ukrajiny. Ty nejnovější ukazují, že Moskva sice část vojenské techniky v minulých dnech skutečně stáhla, ale další vojenskou techniku do regionů naopak vyslala. Podle Austina se oblasti také pohybuje daleko více bojových a podpůrných letounů.
.@SecDef: The Russians say they are withdrawing some of those
forces, now that exercises are complete. But we don't see that. #WeAreNATO https://t.co/MZAdCDPv00
Moskva opakovaně popírá, že by plánovala vojenskou akci vůči Ukrajině. Dnešní zprávy o ostřelování linie na Donbasu označil Austin za znepokojivé a podobně jako Blinken varoval, že by Rusko mohlo jako záminku pro invazi využít operace „pod falešnou vlajkou“.
Dveře Aliance zůstávají otevřené
Ministři na dnešní schůzce s představiteli Ukrajiny a Gruzie zopakovali podporu oběma zemím. „NATO a spojenci pomáhají Ukrajině zvýšit její schopnost bránit se. Sebeobrana je právo zakotvené v Chartě OSN. A spojenci pomáhají Ukrajině toto právo prosazovat,“ uvedl Stoltenberg s odkazem na výcvikové instruktory a dodávky munice, zbraní a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu.
Separatisté náhle objevili masové hroby obětí „ukrajinské agrese“ |
Dnešní debata se podle něj týkala rovněž ruské vojenské přítomnosti v gruzínských regionech - Abcházii a Jižní Osetii nebo o hlasování ruské Dumy o doporučení uznat separatistické regiony Doněcka a Luhansku. „Všichni souhlasíme, že by to bylo další nehorázné porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny,“ řekl.
Jak podotkl, spojenci rovněž potvrdili, že NATO zůstává nadále otevřené novým členům a jakékoli rozhodnutí o členství je na Alianci a kandidátských zemích. „Nemůžeme přijmout návrat do věku sfér vlivu. Kde velmoci šikanují, zastrašují nebo diktují ostatním. Bez Ukrajiny nemohou padnou žádná rozhodnutí o Ukrajině. A také žádná rozhodnutí o Gruzii bez Gruzie,“ prohlásil Stoltenberg.
That’s a wrap for the meeting of #NATO #DefMin.
Ministers met today w/ close partners #Ukraine , #Georgia , #Finland , #Sweden & the #EU and reaffirmed their strong commitment to the open door policy and the importance of partnerships.
ℹ️ https://t.co/G7Lyuqdt1A https://t.co/97twIhD5fa
NATO v reakci na situaci kolem Ukrajiny v uplynulých týdnech posílilo vojenskou přítomnost na východním křídle. A další opatření spojenci připravují. Ve středu ministři pověřili vojenské velitele, aby vypracovali podrobné plány pro rozmístění dalších vícenárodních bojových skupin ve střední a jihovýchodní Evropě.
Bojová uskupení, každé o síle zhruba tisíc vojáků, by Aliance mohla vyslat do Rumunska, Bulharska, na Slovensko a do Maďarska. Podobné předsunuté prapory rozmístila Aliance po ruské anexi Krymu v Pobaltí a v Polsku.
Česká ministryní obrany Jana Černochová nevyloučila, že by nové jednotky mohly působit i v Česku či na Slovensku a že by se do nich mohli zapojit i čeští vojáci. Vše ale podle ní záleží právě na analýze armádních expertů.
„Nemusí to být pouze posílení jednotek v Rumunsku, těch variant je v tuto chvíli na stole několik. A nyní je to i na těch vojácích, aby oni řekli, v rámci které battlegroup (bojové skupiny) by Česká republika mohla co nejefektivněji spolupracovat a se kterými zeměmi,“ citovala ministryni agentura ČTK.
