Zatím není jasné, jakými příčinami Moskva vyhoštění odůvodnila. Očekává se odveta Washingtonu, poznamenala agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek řekl, že nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni zaútočit,“ prohlásil.
Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.
„Důkazy z terénu ukazují, že Rusko směřuje k bezprostřední invazi. Toto je klíčový okamžik,“ oznámila před tím velvyslankyně Spojených států při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Vyhoštění Gormana podle agentury AP potvrdilo i americké ministerstvo zahraničí. Jednalo se podle něj o krok, který americká diplomacie nevyprovokovala a označilo ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP. Gorman působil na americkém velvyslanectví v Moskvě méně než tři roky.
Diskreditace Ukrajinců
Po opatrném optimismu Západu z předchozích dnů ve čtvrtek opět zesílily obavy z reálného nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva v poslední době nashromáždila více než sto tisíc vojáků. Od noci na čtvrtek se totiž na východě Ukrajiny ozývala minometná střelba, z níž se navzájem obviňovali Ukrajina a místní proruští separatisté.
Podobně jako americký prezident se ve čtvrtek vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ uvedl Johsnon.
Bidenova slova zopakoval ve čtvrtek také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by invaze mohla začít v příštích dnech odpálením raket a bombardováním společně s kyberútoky.
Rusko trvá na svých požadavcích
Rusko ve čtvrtek reagovalo na lednovou americkou odpověď na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Moskva zopakovala požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy. Opět také zmiňuje námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO.
V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne. „Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ uvedl Kreml.
Pro snížení napětí kolem Ukrajiny je podle Moskvy zapotřebí zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu nebo stažení „veškerých západních poradců a instruktorů“ z této země.
Členské státy NATO také mají podle ruského přání odmítnout účast na jakýchkoli společných armádních cvičeních s ukrajinskými ozbrojenými silami. Moskva rovněž uvedla, že trvá na stažení všech amerických ozbrojených sil a zbraňových komplexů ze střední ze střední a východní Evropy, jihovýchodní Evropy a pobaltských zemí.
