„Evropský zákon o čipech umožní do roku 2030 dodatečné veřejné a soukromé investice ve výši 15 miliard eur,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v prohlášení, které zveřejnila agentura Reuters.
„To doplní 30 miliard eur veřejných investic, které jsou již naplánovány z programů NextGenerationEU, Horizon Europe a národních rozpočtů,“ uvedla s odkazem na probíhající projekty EU.
Unijní exekutiva chce také členským zemím usnadnit subvencování vývoje a výroby polovodičových součástek, s jejichž nedostatkem se v současnosti potýkají například výrobci aut či elektroniky.
V souvislosti s pandemií a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí nyní vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Spojených státech, Číně nebo Tchaj-wanu. EK chce proto v příštích letech podpořit postupný přesun výroby do Evropy.
Potíže s čipy nekončí. Výrobci před následky restrikcí v Číně |
„V krátkodobém výhledu je našim cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim,“ prohlásila von der Leyenová.
V dlouhodobější perspektivě by se podle ní Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů „na tomto velmi strategickém trhu“.
Zatímco v současnosti se EU na celosvětové produkci čipů podílí asi devíti procenty, do konce tohoto desetiletí by to mělo být 20 procent, vyčíslila cíl šéfka Evropské komise.
Brusel také pro účely vývoje a výroby čipů uvolní pravidla, která v jiných odvětvích státům znemožňují podporovat soukromé firmy a zvýhodňovat je tím před evropskou konkurencí.
