V troskách bombardéru zahynuli Jan Hejna, Vilém Konštatský, Alois Rozum, Leonhard Smrček a Karel Valach, potvrdila ve středu Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ostatky objevili loni v červnu při vyzdvižení trosek letounu Vickers Wellington T2990 z louky u nizozemské obce Hollands Kroon. Stroj patřil k 311. československé peruti Britského královského letectva (RAF). Na místě se našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy.
V Nizozemsku našli těla československých letců. V sestřeleném stroji RAF |
Analýza potvrdila, že podle předpokladů patřily pětici československých letců. „Tito hrdinové tak již nejsou pohřešováni v boji,“ uvedla Zechmeisterová. Operace byla součástí nizozemského národního programu, jehož účelem je vyzvednutí trosek letounů s ostatky členů posádek. Náklady platí nizozemská vláda.
Letoun T2990 byl jeden ze 41 bombardérů, které v noci z 22. na 23. června 1941 bombardovaly Brémy. Na zpátečním letu stroj napadl německý noční stíhač a sestřelil ho. Letoun v plamenech podle ministerstva havaroval. Zachránil se pouze jeden člen posádky, kterého následně zajali. Ostatních pět letců bylo od té doby považováno za pohřešované v boji. Zajatý Vilém Bufka podle dřívějších informací českého velvyslanectví v Haagu německé věznění přežil.
„Ti, kteří bojovali za svobodu a samostatnost v nejhorším válečném konfliktu v dějinách lidstva, si zaslouží náš respekt a úctu. Velmi si vážím nizozemské iniciativy a děkuji za pozůstalé všech pěti československých příslušníků RAF, že nezůstali ztraceni na válečných polích,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5 500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů stále obsahuje pozůstatky členů posádek.
Zemřel český letec RAF Petr Arton, sloužil u 311. bombardovací peruti |
Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.
Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy „třistajedenáctka“ skončila s nálety, provedla 1 029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.
15. června 2016 |
