Veřejnost by se měla o jednáních dozvědět z bodových zápisů.
„Po jednání institutu zveřejníme během několika dalších dní hlavní body jednání a po dalších jednáních, například s Centrálním řídícím týmem, budou ve středu po jednání vlády představeny na tiskové konferenci jednotlivé změny a kroky,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Jednou ze skupin v seznamu je analytická. Tu vede Lenka Přibylová, která pracuje v Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Během pandemie covid-19 spolupracovala na tvorbě rizikového indexu, rizikových indikátorů krajů či platformě MAMES pro monitoring epidemie.
S covidem bychom se měli naučit žít
V jejím týmu je 14 členů. Třeba ředitel ÚZIS Ladislav Dušek či demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ta již v prosinci uvedla, že před zavíráním škol by se měly podle vyzkoušet všechny jiné preventivní možnosti. „Zavírat školy a prodlužovat prázdniny je přesně to, k čemu by docházet nemělo v žádném případě, pokud budeme děti správně ve školách chránit,“ uvedla v prosinci.
Skupina analytická. | foto: Ministerstvo zdravotnictví
Skupinu laboratorní diagnostiky covidu-19 vede přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Pavel Dřevínek. Jeho tým má pět členů.
Je v něm například vedoucí Laboratoře experimentální medicíny na Univerzitě Palackého Marian Hajdúch. Ten v minulém týdnu na Twitteru varoval před zkrácením karantény na pět dní a ukončení pouhým antigenním testem. Podle něj totiž maximum virové nálože lidí infikovaných omikronem je tři až šest dnů po diagnóze nemoci.
Data místo dojmů: Japonská studie z minulého týdne ukazuje, že maximum virové nálože osob infikovaných omikronem je 3-6 dní po diagnóze nemoci, tj. zrovna v době kdy má u nás skončit 5-denní karanténa u Ag+ jedinců. Moc se to neliší od jiných variant viru. https://t.co/OxxoSihkR2 https://t.co/QsxVj6cE5a
V této skupině je i lékařka Hana Zelená z centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Ta v minulém týdnu pro Radiožurnál řekla, že bychom se měli naučit s covidem žít.
Trasování a testování nejde do nekonečna
„Znamená to, že bychom se měli smířit s tím, že koronavirus s námi zřejmě zůstane. A podle toho, jak se choval, tak se dá předpokládat, že se bude chovat podobně jako ostatní sezonní respirační viry nebo jako ostatní sezonní koronaviry. Zkrátka koronavirus tady bude nadále. A takovým způsobem bychom se k němu měli začít chovat,“ uvedla pro Radiožurnál.
Na dotaz, že to znamená přestat testovat ve velkém, přestat se bát, přestat řešit certifikáty a zkrátka žít s rizikem, že se koronavirem nakazíme, odvětila, že to moderátor chápe dobře.
„Nakonec to k tomu dříve nebo později dospěje, protože provádět extenzivní testování, trasování a všechny tyto záležitosti donekonečna nejde. A kdybychom to dělali, tak nám buď dojdou peníze, nebo to ustane ve chvíli, kdy si to uvědomí nějaký osvícený politik a začneme se k tomu chovat jako k ostatním infekčním chorobám,“ vysvětlila lékařka.
Na její slova však reagovali lidé na sociálních sítích.
RŽ pred hodinou dr. Zelená. Roušky škodí zdraví, netestovat zdravé, netestovat a neomezovat školy, nedávat boostery. Vše zajíkavým prerývaným nesebejistým hlasem. A tato osoba je členkou Nár inst pro zvl C19 Co na to vedoucí @RastiMadar ?
Epidemiolog Rastislav Maďar v jednom komentáři uvedl, že s doktorkou Zelenou dlouhodobě v mnoha věcech nesouhlasí. „Pane doktore, dokonce i v absolutně základních. Ona ale není členkou Epidemiologické skupiny NIZP, ale Laboratorní. Tu vede profesor Pavel Drěvínek z FN Motol, který je skvělý,“ reagoval na jeden z komentářů Maďar.
Skupina laboratorní diagnostiky covid-19 a Skupina léčby a kliniky covid-19. | foto: Ministerstvo zdravotnictví
Ten vede skupinu epidemiologie a prevence covidu-19. Má 8 členů, mezi nimi třeba předsedu České vakcinologické společnosti ČLS JEP Romana Chlíbka či epidemiologa a člen MESES Petra Smejkala.
Sám Chlíbek pak vede skupinu imunologickou a vakcinologickou. Skupinu léčby a kliniky covidu-19 vede předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně a primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Skupina epidemiologie a prevence covid-19. | foto: Ministerstvo zdravotnictví
V Ústí byl v březnu 2020 léčen první pacient s covidem-19 v České republice a uzdraveni první tři čeští pacienti s touto infekcí. Již v květnu 2020 byl hlavním autorem prvního českého přehledného článku „COVID-19: diagnóza, terapie a prevence“.
V roce 2021 byl Dlouhý iniciátorem a spoluautorem souboru doporučených postupů diagnostiky a léčby covidu-19 mimo nemocnice, na covidových odděleních a v následné péči. V týmu má třeba primářku Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka Hanu Roháčovou či předsedu Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonku.
Skupina imunologická a vakcinologická. | foto: Ministerstvo zdravotnictví
