„V regionu máme spoustu sil. Některé z nich jsou stálé, některé rotační… pokud dojde k invazi, další invazi, a pokud někteří naši spojenci v NATO požádají o dodatečné síly nebo rotační prvky, budeme pozitivně nakloněni to zvážit,“ uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby.
Jak dodal, americké ministerstvo obrany ale nemá v tuto chvíli žádné konkrétní oznámení o nějakém novém posilování stávajících amerických jednotek.
Kirby na pátečním brífinku podotkl, že Spojené státy nadále situaci na rusko-ukrajinských hranicích sledují. K žádné zásadní změně tam podle něj nedošlo. „Nezaznamenali jsme žádné významné změny v postavení ruských sil seskupených kolem ukrajinské hranice. Jsou tam stále ve velkém počtu,“ dodal.
Podle Washingtonu i NATO shromažďuje Moskva u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků připravených na možnou invazi. Kreml to však opakovaně popírá. V pátek Moskva zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními zárukami, jež požaduje od USA a NATO.
Moskva zveřejnila seznam požadavků vůči NATO. Bílý dům čeká na reakci Evropy |
Požaduje především, aby se Aliance zavázala, že nepřijme za člena Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Americký prezident Joe Biden avizoval, že by USA v případě další ruské agrese uvalily společně se spojeneckými zeměmi vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina sankce, „jaké ještě neviděl“.
A spojencům z východního křídla NATO nabídl prezident Biden možné nasazení dodatečných kapacit v regionu. Litevský prezident Gitanas Nauséda už požádal o stálou přítomnost amerických vojáků v Pobaltí.
Important conversation w/@POTUS & leaders of #B9 countries today. Security situation in the Eastern @NATO flank requires us to stay alert. The best #NATO deterrence strategy – persistent presence of troops in the region. #StrongerTogether https://t.co/pXXEcm9fhD
„Rusko samo opakovaně překročilo západní červené linie. Nyní musíme mluvit o společné a důrazné reakci na mobilizaci ruských jednotek na ukrajinské hranici. Samotná diplomatická opatření k odstrašení Ruska stačit nebudou,“ prohlásil litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Trvalá americká přítomnost v zemi by podle něj byla zásadním faktorem pro odstrašení Ruska od případných dalších vojenských akcí.
Odstrašení v Pobaltí zajišťují čtyři prapory
Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Dohromady je v těchto praporech kolem 5 000 příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.
Polský prezident Andrzej Duda před týdnem požádal spojence o zvýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území.
#NATO Allies are gravely concerned by the substantial Russian military build-up on the borders of #Ukraine & reject false claims of Ukrainian and NATO provocations. Read the statement by the North Atlantic Council https://t.co/RLw0ur1Mx5
Podobně hodnotí současnou situaci i další státy regionu. „Vidíme, že agresivní postoj Ruska se jen prohlubuje a pokračující eskalace je vážnou hrozbou pro bezpečnost Ukrajiny i Evropy jako celku,“ uvedl estonský ministr obrany Kalle Laanet. Posílení odstrašujícího a obranného postoje spojeneckých sil je podle něj důležité pro případ, že by situace v regionu měla eskalovat. Za klíčovou označil jednotu a podporu Ukrajině.
Na tom se v pátek shodli i ministři obrany takzvané seversko-baltské skupiny (Nordic-Baltic - NB8) sdružující Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko.
„Veřejná prohlášení Ruska ukazují, že jeho apetit roste a že se snaží diktovat podmínky a požadavky pro celou Alianci. To je naprosto nepřijatelné,““ konstatoval po jednání náměstek litevského ministra obrany Margiris Abukevičius.
