Na letecké základně u města Šiauliai bude působit pět letounů Gripen českých vzdušných sil a 95 českých vojáků. Češi v dubnu převezmou ochranu pobaltských republik od polských letců, uvedla armáda na svém webu.
Velitelem jednotky, které do Litvy vyrazí, bude velitel 211. taktické letky a jeden z nejzkušenějších českých pilotů Michal Daněk. Letouny budou vyzbrojeny standardně, tedy kanónem a střelami vzduch-vzduch.
Piloti ale s sebou znovu povezou speciální vybavení jako je například neoprénový voděodolný izolační oděv Isolerdräkt 97, budou totiž létat i nad mořem a spolupracovat s námořnictvem. Neoprén chrání pilota v případě nouzového přistání nebo katapultáže do moře, aby přežil delší dobu v chladném prostředí.
Za úkol budou mít monitoring a ochranu vzdušného prostoru pobaltských států. Na základně budou spolupracovat se španělským letectvem.
„Operační úkol se během let nezměnil. Spočívá v zabezpečení střežení vzdušného prostoru pobaltských států – Litvy, Lotyšska a Estonska – prostřednictvím letounů JAS-39 Gripen v rámci systému NATINAMDS,“ konstatoval velitel čáslavské základny Jaroslav Míka. Ten před lety prvnímu zahraničnímu nasazení českých letců právě Litvě velel.
Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letouny nemá, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci z NATO. Za úkol mají identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
Pro české letce letos půjde už o sedmou misi takového typu - takzvaný Air Policing. Třikrát Češi chránili Pobaltí (v letech 2009, 2012 a 2019) a třikrát hlídkovali nad Islandem (v letech 2014, 2015, 2016). V misích se takto vystřídalo už 350 českých vojáků.
Mise v době vyhrocených vztahů s Ruskem
Dlouhodobě plánované nasazení českých letců přichází v době velmi napjatých vztahů Západu s Ruskem kvůli situaci na ukrajinských hranicích a obavách z možných dalších vojenských akcí Moskvy vůči Kyjevu.
Naposledy čeští letci v Pobaltí zaznamenali celkem 13 ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“. Museli startovat k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.
NATO hlásí 370 ostrých startů stíhaček nad Evropou, většinou kvůli Rusům |
Němé ruské vojenské lety v regionu směřují často do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska.
Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu - ať už jde o technický problém nebo třeba únos.
Podle údajů litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, loni zaznamenali alianční letci nad Baltem 112 zásahů k ruským letounům.
Asi vůbec nejnáročnější obdobím byla zřejmě první polovina června 2021, kdy se nad Baltem prakticky každý den objevovaly různorodé formace ruských vojenských strojů.
Například 16. června stíhači startovali ke skupině letounů An-30 a An-12, dvojici taktických bombardérů Su-24, dvěma přepadovým stíhačkám Su-27, bombardéru Su-34 a dvojici stíhaček Su-35. Přitom jen den předtím dva ruské bombardéry Su-24 krátce narušily vzdušný prostor Litvy.
Pro představu v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili čeští letci s gripeny poprvé, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů.
To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004 (tedy za pět let), kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
Při druhém nasazení v Pobaltí v roce 2012 se českým letcům rozezněly poplašné sirény nad hlavami patnáctkrát a během poslední mise v roce 2019, kdy startovali ze základny v estonském Ämari, pak třináctkrát.
