Vypij a vrať. Výrobci nápojů chtějí zálohy na PET lahve a plechovky |
Nejvíce nápojového odpadu v přírodě tvoří plechovky (46 procent), hned za nimi následují PET lahve (35 procent). Nevratných skleněných lahví se v přírodě vyskytuje 18 procent, pouhé 1 procento tvoří zálohované pivní lahve. Vyplývá to z dat organizace Trash Hero, která se zabývá sběrem odpadků v přírodě, údaje získala sběrem nižších desetitisíců sesbíraných obalů.
Jedním z cílů velkých nápojářských firem, které se spojily a společně založily Iniciativu pro zálohování, je snížit množství odpadků v přírodě. Řešením by měl být zálohový systém. Podle Martina Veselého, manažera projektu zálohování ze společnosti Mattoni 1873, budou díky zálohovému systému lidé odhazovat obaly výrazně méně. „A pokud je odhodí, najde se někdo jiný, kdo je případně sebere,“ zmínil Veselý na tiskové konferenci.
Členové Iniciativy pro zálohování
|
Podle iniciativy by se díky zálohovému systému mohlo snížit množství pohazovaného nápojového odpadu o 95 procent. Zástupci iniciativy odkazují na směrnici o jednorázových plastech, která se mimo jiné zabývá mírou sběru pro recyklaci. Do roku 2025 je závazek 77 procent, do roku 2029 pak 90 procent. Podle Veselého je ve stávajícím systému dosáhnout takových cílů nemožné.
Zálohový systém již v deseti evropských zemích funguje. Některé státy však i přesto úrovně 90 procent nedosahují. Například ve Švédsku, kde funguje zálohový systém již od roku 1984, se míra recyklace pohybuje na úrovni 88,1 procent. Podle Veselého to má své specifické důvody, více než 10 procent nápojů na území Švédska je nakoupeno Nory, kteří si je vrací ve své zemi, kde rovněž zálohový systém funguje.
Přes 40 procent vytříděných „petek“ končí ve spalovně
Češi obecně s tříděním plastů nemají problém, podle dat Iniciativy pro zálohování 20 procent PET lahví končí ve směsném odpadu, 78 procent ve žlutém kontejneru, zbytek jako volně pohozený odpad. Odborníci však upozornili na to, že 44 procent vytříděných „petek“ stejně končí ve spalovně.
Cesta PET lahve v současném systému | foto: Iniciativa pro zálohování
Zástupci společností zmínili také s plechovkami. „Až dvě třetiny plechovek skončí ve směsném odpadu, z nichž zhruba polovina skončí na skládce, což je obrovská škoda, protože tím pádem vůbec nejsme schopni využít základní vlastnost hliníku, a to je jeho nekonečná recyklovatelnost,“ upozornil Ivan Tučník, manažer projektu zálohování ze společnosti Plzeňský Prazdroj.
Cesta plechovky v současném systému | foto: Iniciativa pro zálohování
Základem zálohového systému by měl být podle Iniciativy pro zálohování uzavřený koloběh, v kterém postupně putují nápojové obaly a záloha mezi výrobcem, obchodníkem, zákazníkem a správcem. „Zálohový systém, jak jej známe ze skandinávských a pobaltských zemí, stojí na sedmi základních principech. Je centralizovaný, efektivní, přehledný a jednoduchý pro spotřebitele, musí být účinný, zajistit uzavřený koloběh materiálu z nápojových obalů a být zcela transparentní a férový pro všechny zapojené aktéry,“ vysvětlil Ivan Tučník.
Zálohový systém v praxi | foto: Iniciativa pro zálohování
Za současného stavu technologie je potřeba lahev vrátit nepoškozenou, aby automat mohl láhev identifikovat. Potřebuje k tomu přečíst čárový kód uvedený na obalu a změřit tvar i hmotnost obalu. Jenom tak je schopen vyhodnotit, zda je vrácená lahev či plechovka zálohovaná, nebo ne. „K zavedení systému zálohování je ještě potřeba několika let, během kterých budeme sledovat technologický vývoj, kde je jednou ze zkoumaných aktivit možnost rozpoznání zmačkané láhve v systému,“ uvedla iniciativa.
Vladimír Kočí, děkan fakulty Technologie ochrany prostředí VŠCHT zmínil, že současný systém mu vyhovuje a je za něj rád. „Mám ale dojem, že se po těch letech dostal do slepé chodby a nemůže už pokračovat dál,“ uvedl s tím, že je potřeba hledat novou cestu.
