První zóna vznikne v místě ohraničeném ulicemi Hněvotínská, Okružní, třída Míru a Foerstrova. Další vymezují ulice Štítného, Foerstrova, třída Svornosti a Krapkova.
„Postupné zavádění zón třicet souvisí se snahou zklidňovat dopravu a přiblížit se trendům západní Evropy. Městu takový způsob regulace dopravy umožňuje prosadit opatření ve prospěch cyklistů a lépe pracovat s veřejným prostorem,“ shrnul Martin Luňáček z útvaru hlavního architekta.
Novinka podle něho povede ke zklidnění dopravy, snížení hluku a emisí, větší pozornosti řidičů, což znamená víc bezpečí pro cyklisty i chodce.
Poslední zóna třicet vznikla loni na začátku prosince v městské památkové rezervaci i poblíž centra, jedná se například o ulici 1. máje, 8. května, Sokolskou, Zámečnickou, Hanáckého pluku, U Reálky, Jiřího z Poděbrad nebo nábřeží Přemyslovců.
Sídliště a obytné zóny
Podle krajského koordinátora BESIP pro Olomoucký kraj Miroslava Charouze mají smysl především na sídlištích a v blízkosti obytných zón.
„Když na nějakém sídlišti potřebujeme upravit dopravní značení, aby tam platila přednost zprava, tak s tím souvisí právě pomalá jízda, aby na přednost řidiči měli čas,“ vysvětlil Charouz.
Další zónu s třicetikilometrovou rychlostí by doporučil třeba u Schweitzerovy ulice naproti hasičské stanici.
„Je tam jedna křižovatka na přednost zprava, další je osazena značkami, pak tam je výjezd z parkoviště, kde není jasné, kdo má přednost, a někde jsou potom ještě červené směrové sloupky. Prostě dopravní chaos. Řidič, který je tam poprvé, musí být zmatený. V takových situacích je nejvhodnější zóna 30, která má jasně stanovená pravidla,“ vysvětlil odborník.
Naopak na delších tranzitních tazích by ponechal padesátku. „Stále platí, že třicítka má velký efekt tam, kde se kříží doprava a je tam velký provoz,“ upřesnil Charouz.
Dodržování rychlostí v zónách s třicítkou kontroluje policie. „Převážně namátkově při běžném výkonu služby,“ podotkl krajský policejní mluvčí Libor Hejtman.
Centrum je přeci ucpané, říkají řidiči
Někteří motoristé ovšem v zavádění zón v některých úsecích nevidí smysl.
„Respektuji je tam, kde jsou třeba školy nebo na sídlištích. Ale nerozumím tomu, proč je cpát na další místa, kde se už tak jezdí pomalu, protože je centrum věčně ucpané. Když se člověku poštěstí a doprava je relativně v pohodě, stejně pak musí jet krokem,“ postěžoval si třeba řidič Roman Kučera, jenž po Olomouci autem rozváží jídlo.
Podle Miroslava Charouze z BESIP je však snižování rychlosti ve městech trend. V německém Mnichově jsou silnice tvořeny zónami s rychlostí třicet dokonce z osmdesáti procent a ve španělském Madridu je to až pětaosmdesát procent.
„Myslím si, že u nás to jednoho dne takto také dopadne. Hustota provozu si to prostě žádá. Všichni chtějí jezdit rychle, ale jen v případě, kdy se jim to hodí. Když potom někdo potřebuje vysadit děti u školy nebo odbočit do nákupního centra, tak se zase rozčiluje, že všichni okolo jezdí jako blázni,“ popsal.
Podle studií Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se v zónách s rychlostí třicet kilometrů v hodině sníží počet nehod s následkem těžkého zranění přibližně o 70 procent a počtu smrtelných až o 90 procent.
Jsou tak stále prosazovanější nejen v Olomouci, ale i v dalších městech. Třeba na sídlišti v Uničově zóna třicet funguje už několik let. Další zóny by se v budoucnu mohly objevit v olomouckém Droždíně nebo Holici.
Mezi dopravní novinky v Olomouci patří také omezení nočního parkování firemních dodávek v čase mezi 19. a 6. hodinou v plánované zóně na sídlišti u Hněvotínské. Podle statistik se jedná až o sto dodávek denně. V části ulice Na Vozovce nově platí jednosměrný provoz.
