Morrison se minulý měsíc po delší debatě zavázal k dosažení nulových emisí do roku 2050, nicméně uvedl, že tento cíl nezakotví v žádném zákonu
. Austrálie, která je jedním z největších dodavatelů fosilních paliv na světě, bude také nadále ve velké míře spoléhat na projekty, jejichž cílem je kompenzovat znečištění, které přispívá ke globálnímu oteplování.
„Změnu klimatu nakonec stejně vyřeší kapitalismus, a nikoliv vlády, které se snaží kontrolovat životy lidí a říkat jim, co mají dělat, pomocí regulací a daní, jež jen zvyšují životní náklady a nutí některé firmy zavírat,“ vysvětlil Morrison.
Austrálie se tak hodlá vydat spíše cestou podpory podniků, které investují do udržitelných projektů. Například tamní strategie pro elektromobilitu nebude obsahovat termín pro postupné ukončení prodeje nových benzinových vozů, ale místo toho vznikne nový fond pro nízkoemisní technologie, který bude vládou sponzorován částkou ve výši jedné miliardy australských dolarů, tedy asi 16 miliard korun. Jednou z oblastí, na kterou se fond má zaměřit je zachytávání a ukládání uhlíku.
„Naše cesta bude zcela odlišná od relativně malých, hustě osídlených, na službách založených vyspělých ekonomik v severním Atlantiku,“ řekl Morrison. „Podle našeho plánu nebudou muset Australané měnit svůj životní styl, a ani my nebudeme muset měnit naši ekonomiku, kvůli tomu abychom dosáhli nulových emisí,“ dodal premiér.
Austrálie byla jedinou zemí, která v přehledu klimatických politik mezi 60 zeměmi a Evropskou unií získala nulové emisní skóre, uvádí se ve výroční zprávě Climate Change Performance Index zveřejněné tento měsíc. Na posledním místě ve všech ukazatelích včetně spotřeby energie, emisí a zavádění obnovitelných zdrojů se pak umístil Kazachstán. Mezi zeměmi z G20 nejhůře skončila Saúdská Arábie.
