Velkoplošná malba italského umělce tvořícího pod jménem Ozmo na frekventované třídě Svobody kombinuje postavu múzy tragédie a smajlíky. Kolemjdoucí a uživatele sociálních sítí dráždí i fialové pozadí, které nemělo být podle plánů tak výrazné.
Ozvali se také někteří architekti, historici umění nebo členové kulturní komise rady města.
Díla letošního Street Art Festivalu v Olomouci |
„Snažil bych se do budoucna určitě zvyšovat kvalitu na úkor kvantity. Je jasné, že tak výrazný vstup do veřejného prostoru bude vždy, zejména v památkové zóně, vyvolávat mezi veřejností velké emoce,“ podotkl předseda kulturní komise Robert Runták z koaličního hnutí spOLečně, který jinak festival oceňuje. Nyní se podle něj diskutuje o tom, jak zajistit, aby vznikala jen hodnotná díla.
Podobně to vidí i další člen odborné komise Jan Žůrek z opozičního ProOlomouc. Kromě uměleckých zásahů by uvítal diskusi, co lze kam umístit. Město by proto mělo organizátorům akcí pomáhat s výběrem vhodných lokalit, zejména v památkové rezervaci.
Jak hodnotíte malbu moderně zpodobněné múzy?
„Při posuzování toho, která intervence je vhodná, je nutné zapojit do spolupráce odborníky na oblast umění ve veřejném prostoru, kteří tyto fenomény dokážou vnímat s dostatečným nadhledem,“ doporučil. Na další jednání komise jsou proto pozvaní zástupci festivalu nebo ředitel Muzea umění.
Festival se zapojení odborníků nebrání
Malba na divadle je povolená do konce příštího roku. „Počítali jsme s tím, že vzbudí kontroverze. Nebyla myšlená na dlouhodobější zachování v horizontu desítek let ani v původním návrhu,“ sdělila manažerka festivalu Romana Junkerová.
„Obecně se nebráním tomu, aby se malby v rámci festivalu recyklovaly, obzvlášť v historickém centru města. Zda to bude ale za rok či dva, nedokážu sama posoudit, bude nutná kooperace s památkáři a představiteli města a Moravského divadla,“ dodala. Úpravy muralu ale s ohledem na autorská práva vyloučila.
Proti účasti odborníků při diskusích o dalších dílech ve středu města nic nemá.
„Bude ale komplikovanější shodnout se na pravomocích, velikosti a zastoupení, tak aby nedocházelo k neoprávněné regulaci festivalu a zasahování do produkce,“ upozornila. Zmínila, že ačkoli si festival podává žádosti o granty, přidává k nim z dvaceti procent i vlastní peníze.
Vedení města se návrhy nezabývalo. „Na radě jsme je neprocházeli. V městské památkové rezervaci se k nim ovšem vyjadřují památkáři, podléhá to tedy pravidlům. Z mého pohledu jde o dočasné umělecké dílo. Nevyvolával bych kolem toho hysterii,“ reagoval primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Ten připustil, že barevná kombinace na divadle je příliš výrazná, celou situaci ale podle svých slov nevidí tak vypjatě, protože Olomouc má daleko větší problémy.
„Čím víc politiků do toho mluví, tím méně děl se instaluje a v konečném důsledku je i jejich kvalita minimální a sami autoři nemají zájem,“ poznamenal Žbánek.
Festival oslaví už patnáct let
Junkerová připomíná, že festival vyrostl autenticky ze subkultury graffiti, hip hopu a street artu.
„Funguje tedy rozdílně než další umělecké projekty, například pražské Umění pro město, kdy komise úředníků s pomocí kurátorů oslovuje nebo vybírá umělce, malby produkčně obstará a realizuje,“ uvedla.
Olomoucká akce bude mít příští rok patnáct let a patří mezi nejstarší v České republice. Pořadatelé mluví o posunu ve vnímání street artu mezi lidmi.
„I když u každé realizace se našel někdo, kdo dával najevo nespokojenost. Dnes ikonický král vypadal jako reklama na Krušovice, dívka s orlem byla až moc kýčovitá. Přitom podle poslední ankety se jedná o druhý nejoblíbenější mural, hned po plačícím Masarykovi,“ vzpomněla manažerka festivalu starší malby.
Letošní ročník hodnotí jako produkčně nejnáročnější a zároveň nejpovedenější. Programem zasáhl například do Prostějova, vznikla nová spolupráce s firmami.
„Touto optikou je festival úspěšným projektem nejen pro nás, ale má potenciál vrátit i něco z toho zpět do Olomouce, třeba v cestovním ruchu. Paradoxně tomu nejvíce pomohl humbuk kolem Moravského divadla,“ řekla manažerka.
