„Maláčovštiny jsou nepřetržité uvolňování opasků. Každé ráno se paní Maláčová probudí a navrhne zvýšit pro někoho peníze o pár desítek milionů či miliard, ač ty peníze nemáme – čili se musí natisknout,“ pustil se do ministryně Václav Klaus.
Osud České republiky je podle exprezidenta beznadějný, pokud budou lidé sociální demokratku volit. „Pokud neopustíme tuhle hrůzu a někdo dá minihlas Maláčovým a podobným, skončíme beznadějně,“ prohlásil Klaus.
Řekl, že za jeho vlády držel opasky utažené, protože se mu nelíbí zvyšování inflace. „To je měnový jev, projev nerovnováhy. Do ekonomiky se ve snaze uspokojit populistické zájmy valí ohromné peníze, lidé to začínají vnímat. Inflace je neskonale vyšší než 4,1 procenta a to, že banka mluví o dvou procentech, je žertík,“ kritizoval exprezident v pořadu CNN Prima NEWS.
Upozornil, že na to doplatí všichni. Nejvíce však důchodci a lidé pevnými příjmy. Rychlé řešení ale podle Klause neexistuje, vyžaduje hlubší společenskou změnu.
Hustá dvojka chce drsné pokuty
Ministryně práce a sociálních věcí však dál láká voliče, slibuje jim kromě navyšování platů také lepší podmínky bydlení. Řešení bytové krize by podle „husté dvojky“ - tedy Maláčové a jejího poradce Matěje Stropnického - mohlo spočívat v placení pokut za prázdné byty. Za ten by Češi neměli platit jen pět tisíc korun, ale až výši jednoho nájmu.
Šlo to za Husáka, půjde to i teď. Hustá dvojka představila recept na bydlení |
Trh podle této dvojice selhal, vinu za velmi špatnou dostupnost bydlení pro mladé lidi nesou developeři. „Oni totiž dělají strašné prasárny. Chtějí to, co není v územním plánu povoleno. Koupí si parcelu, na které je dovoleno deset pater, ale oni vždy přijdou s tím, že chtějí čtrnáct,“ kritizoval na Primě Stropnický společnosti pověřené výstavbou a prodejem bytů.
Podle Maláčové musí na trh s bydlením vstoupit stát jako za komunistického prezidenta Husáka. „Ať stát začne skutečně stavět. Jako to bylo dřív,“ žádá ministryně. „Ať už se jedná o výstavbu a založení státního bytového fondu nebo o regulaci spekulací, investic a kšeftování s byty,“ upřesnila svůj návrh.
Příspěvky na bydlení jsou podle ní vyhozené prostředky, protože dostupnost bydlení dlouhodobě neřeší. Stát by měl radši sám postavit deset tisíc bytů ročně, jiné by pak měl vykupovat.