Ženy se neprosadily, do křesla japonského premiéra míří exministr zahraničí

V Japonsku se o post předsedy vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) ucházely dvě kandidátky. To v zemi, v níž v politice takřka chybí ženy, znamenalo neobvyklou událost. V druhém kole hlasování nicméně zvítězil bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida.

Liberálnědemokratická strana vybírala nástupce končícího premiéra  Jošihideho Sugy. Sanae Takaičiová a Seiko Nodaová kromě Kišidy soupeřily s ministrem pro vakcinaci Taró Kónem. Oba muži byli považování za silnější kandidáty, patří do politicky známých rodin a do silných vládních frakcí.

Přestože jsou Takaičiová i Nodaová členkami LDP, jejich politické názory ze zásadně liší, informovala agentura AP. Takaičiová se kloní k striktnímu konzervatismu a obhajuje paternalistický nacionalismus, zatímco Nodaová zastává liberální názory, pacifismus a bojuje za rovnost žen a mužů.

„Jako minorita v japonské politice měly ženy jen pramálo příležitostí v ní přežít a uspět. A mohou zvolit dvě cesty; konfrontovat pánský klub, nebo k němu být loajální,“ přiblížila Majumi Tanigučiová, expertka na role žen ve společnosti a politice z Ósacké univerzity.

Takaičiová prosazuje konzervativní politiku

Jak se ukazuje, hvězda loajální Takaičiové rychle stoupá. Navíc ji podporuje bývalý premiér Šinzó Abe, který odstoupil v srpnu minulého roku. Takaičiová jeho konzervativní politiku následuje. Získává si tak podporu podobně naladěných stranických kolegů. Podle expertů Abe usiloval jak o umlčení kritiky genderové nerovnosti, tak o odebrání hlasů Konemu.

Co se týče genderové nerovnosti v japonské vládě, za své mluví i fakt, že LDP po kritice v únoru tohoto roku pozvala pět poslankyň, aby se zúčastnily setkání předsednictva, ve kterém jsou z dvanácti členů jen dvě ženy. Pozvané ženy však na schůzce nesměly mluvit. Veškerá stanoviska mohly předložit pouze sekretariátu.

(Úspěch Takaičiové) by mohl mnoho žen přimět, aby si myslely, že mluvit a jednat ve prospěch mužů je jediný způsob, jak v této zemi uspět.

Majumi TanigučiováOdbornice na role žen ve společnosti a politice z Ósacké univerzity

Nyní šedesátiletá Takaičiová by zlepšení postavení žen po vítězství s největší pravděpodobností neobhajovala ani podle profesora politologie Mariho Miury z tokijské Univerzity Sophia. „Pravděpodobně by zdůraznila své zásluhy v boření skleněného stropu a řekla, že Japonsko už je zemí, ve které platí genderová rovnost,“ uvedl.

Japonsko se brání ženě na trůnu, krizi by mohli odvrátit adoptovaní synové

Přestože podporovala oblast ženského zdraví a reprodukčních záležitostí, činila tak v souladu s přesvědčením LDP, že ženy mají zastávat tradiční role matek a manželek. I proto je podle Miury velice nepravděpodobné, že by se zasloužila o zlepšení v oblasti ženských práv či sexuální diverzity. Je odpůrkyní manželství pro všechny a nechce změnit zákon, který by umožňoval ženám nechat si po svatbě své dívčí jméno.

Takaičiová, která v mládí hrála v heavymetalové kapele a jezdila na motorce, byla poprvé do parlamentu zvolena v roce 1993 a zastávala významné pozice, mezi nimi například ministryně vnitra a genderové rovnosti. Jejím vzorem je Margaret Thatcherová. 

Tanigučiová k tomu uvedla, že právě tato podpora mužských názorů by mohla být v případě jejího vítězství nešťastná, neboť ženám ukazuje, že úspěch lze získat, pokud budou mluvit a jednat ve prospěch mužů.

Polovinu kabinetu ženám, žádá Nodaová

Její jedenašedesátiletá sokyně Nodaová by podle odborníků se svým prosazováním genderové rovnosti a rozmanitosti mohla tvrdě narazit na odpor konzervativců. Podporuje stejnopohlavní manželství a vedla mimo jiné kampaň za zavedení kvót, které by zajistily více žen na zákonodárných pozicích. Zároveň slíbila, že pokud vyhraje, navrhne do poloviny svého kabinetu právě ženy.

„Chci vytvořit rozmanitou společnost tím, že do středu postavím ty, kteří stáli stranou – děti, ženy, LGBTQ+ lidi a hendikepované,“ slíbila Nodaová, jež sama své první dítě, které se narodilo postižené, porodila po léčbě neplodnosti v 50 letech. Jak připomněla, stárnutí populace a nedostatek nově narozených dětí je pro Japonsko ohrožením.

Světové lídryně si vedou často lépe než lídři, jsou striktní i empatické

Přestože dopředu bylo nepravděpodobné, že by některá z žen volby vyhrála, už jen přítomnost dvou žen na kandidátce byla pro zemi vycházejícího slunce posunem.

Ženy tvoří pouze deset procent členů japonského parlamentu. Zatím poslední kandidátkou na premiérské křeslo byla v roce 2008 Juriko Koikeová. Ta nyní působí jako starostka Tokia.

Japonsko se v letošním žebříčku genderové nerovnosti Světového ekonomického fóra umístilo na 120. pozici ze 156 a bylo tak nejhorší ze zemí G7.

Fumio Kišida (64)

• Kišida je od roku 1993 členem japonské Sněmovny reprezentantů, v letech 2012 až 2017 byl ministrem zahraničí ve dvou vládách premiéra Šinzóa Abeho.
• Byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v roce 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování. V lednu 2017 navštívil Kišida v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku.
• V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Před nedávnem slíbil, že pokud se stane premiérem, prosadí masivní soubor opatření na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.
• Kišidu považují média za kritika stávajícího premiéra Jošihida Sugy – který na začátku září oznámil, že se nebude ucházet o další mandát – i jeho předchůdce Abeho. Má také podle tisku silnou pozici mezi vysokými funkcionáři strany. Kišida, který je v LDP šéfem umírněné frakce Kóčikai, na předsedu strany neúspěšně kandidoval už loni v září. Tehdy byl šéfem LDP zvolen tehdejší vládní mluvčí Suga.
• Vystudoval práva na tokijské Univerzitě Waseda, v letech 1982 až 1987 pracoval jako bankéř ve finančním ústavu Long-Term Credit Bank of Japan (LTCB).
• Narodil se 29. července 1957 v Hirošimě. Jeho otec i dědeček byli rovněž členy Sněmovny reprezentantů a jeho bratrancem je bývalý ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Joiči Mijazawa.
• Je ženatý, má tři děti.