Žijeme jako u dálnice, říkají lidé v Kožušanech-Tážalech, kteří v červenci podepisovali petici za omezení tranzitní dopravy v obcích.
„Průjezd aut nad 12 tun je tu enormní a nastávají kvůli tomu velmi nebezpečné situace,“ uvedli k petici, již podepsaly tři stovky lidí, tedy zhruba třetina obyvatel.
Místní se tak připojili k iniciativě starostů, kteří před časem psali do Poslanecké sněmovny i Senátu.
„Problém se netýká jen čtyřiceti obcí, které se tím začaly zabývat. Zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy je jednou z možností,“ řekl starosta Tovačova Marek Svoboda, který byl předsedou petičního výboru.
„Pokud určíme nějakou cenu a bude to plošně, máme za to, že se těžká nákladní auta mýtu vyhnou a budou jezdit tam, kde mají – po dálnicích a silnicích prvních tříd,“ doplnil.
Klíčový je rok 2029
Připomenul i rok 2029, do kterého má ministerstvo dopravy uzavřenou smlouvu na současný systém elektronického mýta, a do té doby resort o zpoplatnění silnic nižších tříd neuvažuje. „Nicméně dialog na přípravu nové koncepce už započal,“ věří Svoboda.
Koncem srpna se konala druhá videokonference, které se kromě představitelů obcí či krajů účastnili i zástupci ministerstev vnitra a dopravy nebo policie.
„Aktuálně jsme jako pracovní skupina s ministerstvem dopravy začali řešit pojem tranzitu a máme od něj podklad na změnu legislativy, který ostatní účastníci hodnotili kladně,“ uvedla právnička Michaela Sigmundová, která se nadměrnou kamionovou dopravou v obcích zabývá dlouhodobě a konferenci pořádala.
Zatím jde ale jen o pracovní materiál a nemůže jej prezentovat.
Zákazové značky nestačí
Ministerstvo má od krajů data, z nichž podle něj vyplývá, že objíždění zpoplatněných úseků dopravou nad 3,5 tuny se neprokázalo. Plošný zákaz tranzitu vozidel nad 12 tun na krajských silnicích by zase vedl k extrémním přesunům dopravy na silnice první třídy, varuje resort.
Podobný pohled má i Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
„Mýto na silnicích nižších tříd by byl světový unikát, který by přinesl pouze zvýšené náklady na mýtný systém a především by zkomplikoval život místnímu zásobování a podnikatelům, takže by ve výsledku zdražil život všem,“ uvedl mluvčí sdružení Martin Felix s tím, že tranzitní doprava se na tyto silnice dostává zcela výjimečně.
„Případné kritické úseky je opravdu možné a jedině správné řešit zákazovými značkami,“ doplnil.
Podle Sigmundové ale značky nepomáhají. „Máme je tu instalované třeba počínaje sjezdem z dálnice u Nemilan až do Tovačova a řidiči je vůbec nerespektují. Pokud tam nehlídkuje policie, kamiony tu dál jezdí, a to i z Ukrajiny, Ruska, Polska či Slovenska, ačkoli nejde o místní vykládku a nakládku,“ nastínila.
„Policejní represe se navíc nedá dělat tam, kde nejsou odstavné plochy pro kontrolu vozidel, také není místo na vážení a ani nemáme váhy, protože jsou drahé,“ dodala.
Olomoucký kraj plánuje zakoupení vah
Váhy zabudované do silnice, které umí zjistit, zda vůz nejede přetížený, a dokážou v takovém případě zaznamenat registrační značku, plánuje Olomoucký kraj umístit na silnici vedoucí podél dálnice mezi Olomoucí a Mohelnicí. Systém vysokorychlostního vážení budou krajští zastupitelé schvalovat v prosinci.
„Kraj se s požadavky obcí plně ztotožňuje a podporuje řešení zákazu sjezdu tranzitní dopravy na silnice nižší třídy legislativní úpravou, neboť osazování dopravního značení je velmi nákladné a nepřináší požadovaný efekt,“ sdělila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.
