Od ledna do června se v Německu vyrobila elektrická energie v celkovém objemu 258,9 terawatthodin, přičemž 56 procent pocházelo z konvenčních zdrojů jako je uhlí, zemní plyn nebo jádro. Ve stejném období loni se přitom 52 procent německé elektřiny vyrobilo z obnovitelných zdrojů, zejména díky větru.
Zdroj: Destatis
Větrná energie tvořila v první polovině loňského roku 29 procent německého energetického mixu. Letos však její podíl klesl na 22 procent, což je nejméně od roku 2018. Na pozici nejvýznamnějšího zdroje ji tak vystřídalo uhlí, jehož podíl meziročně stoupl z 21 na 27 procent. Celková produkce elektřiny z konvenčních zdrojů meziročně stoupla o více než pětinu, informoval statistický úřad.
Zdroj: Destatis
„Vysoký podíl uhlí znamená, že nesplníme naše klimatické cíle a že to způsobí značné škody na klimatu a životním prostředí. Místo uhlí potřebujeme více obnovitelných energií,“ komentovala nejnovější data Claudia Kemfert z Německého institutu pro ekonomický výzkum.
Podle statistiků je propad větrné energie částečně způsoben počasím, píše server stanice Deutsche Welle. Nedostatek větru v prvních třech měsících letošního roku totiž významně snížil výkon německých větrných turbín. Naopak v prvních kvartálech let 2019 a 2020 byla výroba rekordní kvůli mnohým bouřkám.
Německo potřebuje navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů kvůli svému plánu odstavit jaderné elektrárny do roku 2022 a uhelné elektrárny do roku 2038. Země má momentálně nastavené nejpřísnější emisní cíle v celé Evropě. Kritici však varují, že německý přechod na obnovitelné zdroje je pomalý a v budoucnu hrozí, že země nezvládne pokrýt svou energetickou poptávku.
