Kromě odstávky jaderného reaktoru by Německo v dohledné době chtělo co nejvíce přejít na zelenou energii a to i přesto, že přechod na více solární a větrné energie v současné době zpomalil. Energetická společnost RWE AG navíc oznámila, že v rámci ochrany životního prostředí možná dojde k uzavření uhelných elektráren o něco dříve, než bylo původně plánováno, uvedla agentura Bloomberg.
Podle kritiků tohoto plánu se může stát to, že Německo nebude mít dostatečné množství energie. Jelikož je přechod na obnovitelné energetické zdroje pomalý a na producenty „nečisté” energie je čím dál tím větší tlak ze strany enviromentalistů, kritici varují, že Německo nezvládne pokrýt energetickou poptávku a v zemi bude docházet k takzvaným „blackoutům”, tedy výpadkům elektřiny.
Německo má momentálně nastavené nejpřísnější cíle, co se emisí týče, v celé Evropě. Potíž ovšem může být v tom, že zatímco se doposud brzy končící německá kancléřka Angela Merkelová snažila téměř dvě desetiletí vést Německo „zeleným” směrem, odběr energie v příštích desetiletích nejspíše výrazně přesáhne původní odhady a tím pádem bude Německo v energetickém nedostatku.
Merkelová sama přiznává, že kromě nepřesných propočtů v zemi roste k zelené energii odpor a to především kvůli byrokracii, která je s tímto odvětvím spojená a která bohužel odradila mnoho investorů.
Kromě nedostatku investic zelenou energetiku v Německu trápí i další potíže. Spolu s nelibostí mnohých obyvatel se totiž Německo potýká i s přísnými ekologickými normami, dlouhými povolovacími procesy a také nedostatkem místa. Podle norské energetické společnosti Statkraft SF je stavba udržitelných elektráren v Německu velmi zdlouhavá a stavba větrného parku tam trvá zhruba dvakrát déle než ve Spojených státech.
Uhlí skončí v roce 2038. Ale co ho nahradí?
Těžba hnědého uhlí by podle RWE měla být v Německu ukončena do roku 2038. S jeho postupným omezováním by se však už na začátku příštího desetiletí musela výrazně zvýšit kapacita energie, která pochází z větru či slunce, jinak se Německo dostane do energetické krize.
S klesající kapacitou dostupné elektřiny by se logicky navýšila její cena, což by způsobilo potíže mnohým podnikům, které jsou páteři německé ekonomiky. Další zátěž by tak vyšší cena přinesla i domácnostech, které už v současné době platí za energie nejvíce v celé Evropské unii a to částečně i právě proto, že financují přechod na jiné energetické zdroje.
Pokud by se do takové krize Německo opravdu dostalo, muselo by se nejspíše spolehnout na pomoc z jiných států. Je však možné, že s postupným přechodem na obnovitelné zdroje všude po světě a potřebou vytápění během tuhých zim by byl energetický nedostatek i v jiných státech.
19. ledna 2021 |
