Majitele uhelných elektráren nutí k akci evropská snaha o snížení emisí, ale také ekonomické důvody. Provoz elektráren a tepláren totiž prodražuje rostoucí cena emisních povolenek. Byť ČEZ a další energetické firmy investovaly v uplynulých letech miliardy do modernizace výroben na uhlí, teď už to nedává smysl.
Fotogalerie |
Firmy proto postupně představují plány, jak spalování uhlí vypnou a výrobu elektřiny a tepla postaví na jiných surovinách. U velkých zdrojů se nejčastěji mluví o přechodu na plyn – nejprve zemní, v dalších letech zřejmě i jeho alternativy. Mají ho doplnit obnovitelné zdroje i biomasa. A na konci 30. let patrně přibude nový jaderný blok v Dukovanech.
Polostátní ČEZ už s postupným odstavováním uhelných zdrojů začal. Nyní je na řadě Mělník III s výkonem 500 megawattů, v následujících letech dojde i na další zdroje v lokalitě a někdy kolem roku 2030 už by se tu mělo teplo vyrábět jen z plynu. Loni v létě ČEZ naposledy zatopil pod kotlem v elektrárně Prunéřov I.
Vypíná ČEZ i EPH
Strategii s názvem Čistá energie zítřka firma představila letos v květnu. Podle ní chce podíl elektřiny vyráběné z uhlí srazit během necelých deseti let na méně než třetinu oproti současnému stavu. Plány počítají s tím, že v roce 2030 bude polostátní firma vyrábět z uhlí 12,5 procenta elektřiny.
„Elektrárny, které budeme v našem portfoliu utlumovat jako poslední, jsou ty pánevní, modernizované – Tušimice, Prunéřov II a Ledvice,“ uvádí ředitel divize Obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani. Uhelná komise doporučila skončit s uhlím do roku 2038, je však pravděpodobné, že mnohé z elektráren budou muset pod tlakem ekologů nebo z ekonomických důvodů skončit dříve.
Firma plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest tisíc megawattů. Dnes je celkově v Česku instalovaný výkon fotovoltaických panelů přes dva tisíce megawattů – a byť je ČEZ největším provozovatelem, má však jen zlomek celkového objemu.
„Z těch 6 000 megawattů budou dominantní technologií fotovoltaické elektrárny. Už dnes, do první vlny této výstavby, kterou připravujeme, počítáme s pozemky, které dnes máme kolem Severočeských dolů a obecně v severních Čechách na brownfieldech,“ říká Cyrani.
Plán odchodu od uhlí zveřejnila začátkem srpna také skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského. V celé Evropě včetně Česka, kde má elektrárnu Opatovice, vypne své uhelné elektrárny a teplárny do roku 2030. Jedinou výjimkou je Německo, kde mají sloužit až do roku 2038, jak s tím počítá tamní zákon o odchodu od uhlí.
ČEZ se hlásí o dotace na fotovoltaické elektrárny z Modernizačního fondu, chce je stavět zejména na výsypkách dolů. Pro solární parky se ale najde místo i na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží nebo na místech, kde se dnes skladuje uhlí. V úvahu připadají různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny či velké zásobníky horké vody.
Uhlíková neutralita je utopií. Do dvou let rekordně stoupnou emise, tvrdí IEA |
Podobné plány má také EPH. Šéf Daniel Křetínský mluví o přechodu na velké biomasové a plynové elektrárny a zdroje energeticky využívající odpady. A podobně jako ČEZ, chce stavět také velké solární a větrné parky na místech, kde se dříve těžilo uhlí.
Do budoucna dokonce počítá s využitím vodíku. „Našim cílem je být jedním z evropských lídrů ve výrobě, přepravě a skladování vodíku a předkládat veřejným autoritám alternativní řešení pro dosažení stanovených cílů,“ tvrdí Křetínský.
Zůstává otázka, zda to všechno bude stačit. A zda už Česko nezaspalo. Postavit zdroj na plyn je sice ve srovnání s novým jaderným blokem výrazně rychlejší a snadnější, výstavbu však komplikují dlouhé povolovací procesy.
V úvahu až na výjimky přicházejí jen existující lokality, navíc musejí být blízko plynovodů, aby trubky dokázaly přivést dostatečné množství plynu. Zatím není také jasné, jak se k plynu do budoucna postaví Evropská unie. Zemní plyn je navíc fosilní palivo, byť emise ze spalování jsou při srovnání s uhlím zhruba poloviční.
Přijdou na řadu rekultivace
Obnovitelné zdroje se dají postavit ještě rychleji, ale plné zatížení nezvládne jejich výroba obsloužit. Je proto nutné držet dostatečnou záložní kapacitu. To by mohlo být ještě po nějakou dobu uhlí, nebo právě plyn. Navíc se obnovitelné zdroje kvůli nestálé výrobě nehodí k výrobě tepla – teplárny proto budou vedle plynu přecházet spíše na biomasu či na energetické využití odpadu.
Konec špinavého uhlí. EPH s ním skončí do roku 2030 všude kromě Německa |
ČEZ do modernizace uhelných elektráren investoval v posledním období přes 100 miliard korun. S omezením výroby z uhlí přijde i konec těžby.
V Česku se loni vytěžilo zhruba 29,5 milionu tun hnědého uhlí, což je zhruba třetina objemu z roku 1990. U černého uhlí je pokles ještě výraznější. Kdy přesně se uhlí přestane v Česku těžit, není zatím jisté.
Jedno ale jisté je: bez zdrojů, ve kterých se bude spalovat, nedává těžba smysl. Hnědé uhlí ze severních Čech se totiž nevyplatí převážet na velké vzdálenosti.
Severočeské doly ze skupiny ČEZ už minulý týden ohlásily, že přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. A dost možná to bude ještě dříve. Na řadu pak přijde zahlazování následků těžební činnosti.
Rekultivace nicméně probíhají už dnes. Například Severočeské doly už je dokončily zhruba na šesti tisících hektarech.
