Loni se kvůli protiepidemickým opatřením snížila globální produkce oxidu uhličitého související s energií na 31,4 miliardy tun. Letos to však podle nejnovější studie IEA vypadá na druhý nejvyšší meziroční nárůst produkce v historii, kvůli ekonomickému zotavování. Emise vzrostou i napřesrok a v roce 2023 pak překonají dosavadní rekord z roku 2018, odhaduje agentura.
Ani tam se však podle ní nárůst nezastaví a v následujících letech bude pokračovat, což významně ohrozí snahu o uhlíkovou neutralitu v roce 2050, k níž se hlásí drtivá většina států. Prohlášení vlád z celého světa, že po pandemii bude budoucnost „čistější”, tak podle šéfa IEA Fatiha Birola zůstala pouze u slibů.
Agentura spočítala odhad produkce emisí na základě víc než 800 státních programů udržitelného oživení, které jsou zveřejněné na jejím webu. „Navzdory zvýšeným klimatickým ambicím je objem finančních prostředků na hospodářské oživení vynakládaných na čistou energii minimální,” uvedl Birol.
Peníze na čistou energii nestačí
Vlády se totiž zavázaly v této oblasti k investicím za 380 miliard dolarů (8,3 bilionu korun), což jsou pouhá dvě procenta z celkové částky určené na podporu ekonomik po pandemii. Aby svět skutečně dosáhl do roku 2050 uhlíkové neutrality, bylo by podle IEA potřeba vynaložit minimálně třikrát tolik peněz. „Nejenom že investice nestačí k dosažení uhlíkové neutrality, nedokážou ani zabránit tomu, aby objem emisí dosáhl nového rekordu,” dodal Birol.
Čeká nás katastrofální nárůst emisí, varuje IEA. Cesta z krize si žádá uhlí |
Vědci přitom v posledních letech opakovaně varovali, že státy musí do roku 2030 osekat emise na polovinu, aby splnily Pařížskou klimatickou dohodu a aby se průměrná teplota na planetě nezvedla o víc než jeden a půl stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. To je kritická hranice, po jejímž překonání hrozí nezvratné změny klimatu.
Ze zhruba devadesáti procent budou za nárůst emisí v příštích letech odpovídat rozvojové země, proto má podle Birola smysl finanční pomoc s přechodem na obnovitelné zdroje, kterou tyto státy potřebují. „Investice do čisté energie v rozvíjejících se zemích jsou pro zvládnutí klimatické krize naprosto klíčové,” řekl deníku The Guardian. Problémem podle něj není nedostatek kapitálu na globální úrovni, ale jeho alokace. Vyzval proto organizace, jako je Mezinárodní měnový fond, aby se do řešení zapojily.
Čeká nás dlouhý a bolestivý proces, řekl k zeleným ambicím EU analytik:
18. července 2021 |
