„Samotná pokuta za předčasné ukončení smlouvy se nejčastěji pohybuje okolo pěti tisíc korun. To však některým dodavatelům nestačí a naúčtují spotřebiteli ještě ušlý zisk. Ve smlouvě toto ustanovení bývá uvedeno ve formě vzorce, kdy se ušlý zisk vyčíslí jako část očekávané spotřeby, kterou již nevyčerpáme. Než něco podobného podepíšete, počítejte,“ řekl ve čtvrtek radní ERÚ Ladislav Havel.
Vzorec ušlého zisku podle úřadu typicky počítá s několika stokorunami za každou megawatthodinu, kterou měl spotřebitel podle dodavatele ještě odebrat, ale kvůli předčasnému ukončení smlouvy už neodebere. Množství těchto megawatthodin dodavatel zpravidla dovozuje z očekávané spotřeby, která se promítá i do nastavení záloh.
„Uvedu jeden příklad za všechny. S žádostí o pomoc se na nás obrátil senior, po kterém chtěl dodavatel zaplatit za předčasně ukončenou smlouvu přes 70 000 korun, a to od něj plyn odebíral sotva měsíc. I když šlo o extrémní případ, částky přesahující 10 000 korun už tak výjimečné nejsou,“ vysvětluje Havel.
Energetický úřad upozornil, že ujednání o smluvních sankcích jsou v textu smlouvy často skrytá, obtížně čitelná, či objektivně nesrozumitelná.
„Pokud se vám zdá smlouva v oddílu pojednávajícím o sankcích příliš složitá a dodavatel se brání srozumitelnému vysvětlení, měli byste ji zavrhnout. Na trhu si můžeme vybírat přinejmenším z několika desítek nabídek, vyberte si takovou, která na vás nelíčí zákeřné pasti,“ řekla radní ERÚ Martina Zemanová.
Úřad připomíná také to, že délku smluv na dobu určitou uzavíraných s dodavateli energie dnes prakticky nic neomezuje a výjimečné tak nejsou případy, kdy se lidé uvazují i na deset let.
„S tímto problémem by spotřebitelům mohla částečně pomoct novela energetického zákona, která zkrátí maximální možnou délku smluv na dobu určitou, čímž se omezí i sankce od toho odvozené,“ uvedla Zemanová. Novela, kterou se aktuálně zabývá Senát, počítá s tím, že maximální délka smlouvy se zkrátí na tři roky.
