Načež šestadvacetiletého defenzivního záložníka postavil v prvním kole na Spartě rovnou do základní sestavy. Čas není, Jílek na strategickou pozici šest nemá příliš možností. Lukáše Greššáka čeká operace třísla, univerzály Poulola a Zmrzlého zase vidí spíš na stoperu respektive na kraji obrany. Sedlák tak má po přesunu z Brna, jež spadlo do druhé ligy, ideální příležitost stát se pevnou součástí ligového týmu okamžitě. Sigma jej vyměnila za Jiřího Texla, podepsala s ním dvouletou smlouvu s opcí a věří, že získala dynamického soubojového hráče, který obsáhne velkou část hřiště.
ONLINE: Olomouc vs. Pardubicepodrobná reportáž od 16:00 |
Navíc si naklonil fanoušky, když se na klubovém webu vyznal: „Olomouc se mi vždy jako město líbilo. Také stadion je krásný. Přiznám se, že jsem si vždycky přál hrát za Sigmu. Teď se mi to splnilo a jsem šťastný. Vůbec jsem se přesunu nebál. Kluci jsou skvělí.“
Co Sedlák Hanákům přinese?
Je to poctivý defenzivní středopolař, na své pozici jeden z těch lepších, co v Brně za poslední roky vídali. Potřebuje však vedle sebe někoho, kdo umí s balonem a vypomůže mu s rozehrávkou. Jen trenér Pavel Šustr se mu ve Zbrojovce snažil vnuknut, že je také tvořivý hráč, ale to se Sedlák necítil ve své kůži.
Hrál to jen chvilku a ne moc dobře. Jeho styl lze pojmenovat jako box-to-box, jak se teď říká maratoncům, co hodně oběhají. Je to dříč, leč bez koncovky. Balon vypíchne, předá a hraje soustředěně dál. V 69 ligových startech si nepřipsal jediný gól. Přitom do Brna přicházel z Blanska jako útočník.
„Jako střelec,“ usměje se. „Až v Brně jsem se posunul na defenzivního záložníka.“
Kdo sleduje Zbrojovku pravidelně, sotva si vybaví, že by viděl Sedláka vůbec vystřelit, což ale mohlo být stylem hry Brna.
Jílek: Přemýšlel jsem, že půjdu zase učit |
„Honza je zloděj míčů. V soubojích jeden na jednoho je velmi nepříjemný. Dokáže hráče předskočit, zároveň je rychlý a hbitý,“ chválí parťáka útočník Antonín Růsek, který se stejně jako Sedlák přesunul z Brna po sezoně do Olomouce.
Jenže Jílek, podobně jako Šustr, má vyšší nároky. Ne že by snad ze Sedláka chtěl udělat druhého Kalvacha, tedy šestku s prvotřídní výstavbou útoku, ale vidí, že v šestadvaceti letech se má herně ještě kam posouvat. „Nabádá mě, abych hrál konstruktivně a nebál se tvořit,“ popisuje neméně důležitou nadstavbu, ve níž má podobně jako Greššák limity. Ovšem podobně jako zkušený Slovák vyniká v tom, že je jako skála, jež se těžko obchází. „Trenér Jílek je hodně náročný, a to je dobře. Je detailista, ať už se to týká přihrávek nebo posunů ve hře. Tohle má propracované. Na videu si ukazujeme každý metr hřiště a kde kdo má přesně stát a v jakou chvíli,“ zvyká si Sedlák.
I když umí na hřišti pořádně přitvrdit, což předvedl i na Spartě, kde odehrál celý mač, není zákeřný. V soukromí je bezproblémový člověk. „Jsem typ hráče, který s tvrdou hrou nemá problém. Když se naskytne příležitost, tak tam vletím,“ vykládal po porážce 2:3. „Ze hřiště jsme odešli s hlavou nahoře. Každý jsme tam nechali sto procent. Takhle by to nemělo být jen na Spartě, ale v každém zápase. Sparta měla více ze hry, ale v některých pasážích jsme se jí dokázali vyrovnat. Mohli jsme být nebezpečnější, a kdybychom tolik nekazili, mohli jsme pomýšlet na lepší výsledek,“ litoval.
S fotbalem začínal na vsi, z Lipovce ho pak rodičce vozili do Blanska, kde byl čtyři roky, než si ho všimlo Brno. „Za to jsem jim moc vděčný.“
Prospělo mu také hostování v Karviné, které pomohl s postupem do ligy. Ve Zbrojovce ovšem zažil už dva sestupy. Teď dojíždí ze svého bytu ve Sloupě v Moravském krasu denně padesát minut a věří v krásnější fotbalové časy na vysněném Andrově stadionu. Poprvé se na něm jako sigmák představí dnes (16.00) proti Pardubicím.
