Podle krajského koordinátora Besipu Miroslava Charouze narostlo množství nehod ve městech, přitom často jim lze snadno předejít.
„Rozvolnění přineslo euforii v tom, že lidé nedodržují elementární pravidla, což je strašně špatně. Přibývá nehod z nepozornosti – příčinami jsou nevěnování se řízení, nedodržování přednosti zprava, nedodržování bezpečných odstupů,“ vyjmenoval.
„Všichni někam spěchají, řidiči se nepoutají, cyklisté nepoužívají přilby. Může to vypadat jako legrace, ale v nehodovosti se to nakonec opravdu promítne,“ dodal dopravní expert.
Od ledna do června byli policisté v kraji u 2 431 dopravních nehod, což bylo o třináct méně než ve stejném období předchozího roku. Třináct lidí při nich přišlo o život, přičemž v roce 2020 to bylo o jednoho méně.
Statistiky, které hodnotí závažnost, tedy počet usmrcených lidí na tisíc nehod, tak ukazovaly v polovině roku hodnotu 5,3, zatímco loni to bylo ve stejné době 5 a na konci roku jen 4,5. Jak moc se závažnost nehod loni snížila, ilustruje fakt, že za rok 2019 byl tento index na hodnotě 6,2.
Během července zemřelo na silnicích už pět lidí
Že číslo udávající závažnost havárií s druhou polovinou roku poroste výrazně, naznačil už první měsíc prázdnin. V ještě neskončeném červenci totiž zemřelo při nehodách v kraji dalších pět lidí. Poslední zahynul v úterý na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou po nárazu dodávky do nákladního auta.
„Obávám se, že až budeme sčítat letošní rok, nebude to tak velká sláva, jak jsme loni doufali a čekali velký pokles,“ upozorňuje Charouz.
Jako příklad uvádí svůj nedávný pracovní výjezd do Sobotína na Šumpersku, kde měl BESIP stánek.
„Měřili jsme rychlost v obci. Jestliže je člověk za hodinu a půl svědkem dvanácti pokut, je to docela vysoké číslo. Je vidět, že si řidiči z nějakých pravidel těžkou hlavu nedělají,“ podotýká odborník na bezpečnost dopravy.
Ilustruje to mimo jiné i nehoda ze silnici mezi Plumlovem a Vícovem, kterou natočila onboard kamera dalšího auta, a záběry nyní použil ve své varovné kampani BESIP. Motorkář tam předjížděl přes plnou čáru, jenže v protisměru už se blížilo auto, v němž jela žena s několikaměsíčním dítětem.
Následovala srážka a jak ukazují záběry, došlo k proražení nádrže a motorka, která zůstala částečně zaklíněná pod autem, i okolní prostor se okamžitě ocitly v plamenech.
Obě vozidla kompletně shořela, ženě se nicméně podařilo rychle dostat z vozu nejen sebe, ale i převážené dítě, a oba tak vyvázli bez zranění. Motorkář utrpěl lehčí poranění.
Dopravní psycholog Matúš Šucha upozorňuje, že na výklad čísel je ještě brzo. Je zkrátka možné, že se jezdí letos více než loni, což může mít za příčinu následně i vyšší nehodovost.
Nicméně připouští, že kvůli všem omezením a opatřením souvisejícím s koronavirem mohou řidiči bezpečné chování v dopravě zanedbávat.
S kolegy z Univerzity Palackého v Olomouci se podílí na mezinárodním výzkumu zaměřeném na způsob dopravy v časech koronaviru. Zatím jsou k dispozici jen předběžné výstupy, nicméně podle Šuchy výrazně pokleslo využívání městské hromadné dopravy, naopak posílily různé cesty vlastním autem, mírné narostla chůze a o něco více jízda na kole.
Epidemie poznamenala i mladé řidiče, kteří museli po výcviku delší dobu čekat na zkoušky, a než se dostali k řidičskému průkazu, ztráceli příležitost pro nácvik.
K nejhorším patří cesta z Olomouce do Přerova
V kraji odborníci varují před několika nebezpečnými úseky. „Mezi ně můžeme zařadit například dálnici D35 v úseku Olomouc – Mohelnice či dálnici D46 v úseku od Olomouce po hranice kraje u Drysic,“ doporučuje v těchto úsecích větší soustředění za volantem mluvčí krajské policie Libor Hejtman.
„Dále jde o silnice první třídy v úseku Olomouc – Přerov, Olomouc – Šternberk, Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo – Filipovice,“ dodává.
Miroslav Charouz z výčtu vypichuje silnici z Olomouce na Přerov. „Vnímám ji jako nejrizikovější. V posledních době se tam nejvíc závodilo a stávaly se tam velmi nepříjemné nehody. Určitě je dobré, že už je otevřený most u Kokor,“ zmínil pětiměsíční omezení způsobené opravami.
Některé rekonstrukce nebo nové dopravní stavby by podle něj zasloužily kvalitnější bezpečnostní audit.
„Stane se, že postaví křižovatku, kde jsou špatné rozhledové poměry. Nebo je malá, auta se tam nevejdou. Narážím třeba na nové okružní křižovatky u nádraží ve Šternberku,“ jmenuje koordinátor.
„Mrzí mne také určité šablony používané dokola projektanty, například když je při opravách v připojovacím pruhu na dálnici stopka. Auto se musí do provozu rozjet z nuly a vznikají zbytečné kolony,“ doplnil Charouz.
