„Ale všechno je to v dobrém, v rámci fair play,“ ujišťuje dvacetiletý rodák z Amsterdamu, který je jedním z nováčků v týmu Slovanu.
Jako první k němu v pondělí ráno v kabině přišel zkušený útočník Michael Rabušic. „Jo, Rambo si ze mě dělal asi největší legraci, ale nemohl jsem na to říct ani půl slova. Češi vyhráli zaslouženě a přeju jim, aby uspěli i v dalším kole,“ usmál se mladý stoper.
Zápas Nizozemska s Českem v neděli vpodvečer bedlivě sledoval. Neúspěch krajanů ho mrzí, ale uznává kvality soupeře. „Všichni před zápasem říkali, že Nizozemsko je favorit, ale když dobře bráníte a máte kompaktní tým, můžete dokázat velké věci. Všechna čest Čechům. Hráli jako tým a byli soudržní,“ chválí.
Klíčovým momentem podle něj byla červená karta pro obránce De Ligta, který brzy po změně stran v souboji se Schickem zahrál rukou a oslabil svůj tým. „De Ligt udělal chybu a najednou jsme byli v deseti. Češi pak měli větší šance a vstřelili dva hezké góly. Holandsko po vyloučení nevědělo, co má hrát.“
Nizozemsko na předchozích dvou velkých turnajích chybělo, o to byla jeho prohra s Čechy trpčí. Navíc se znovu potvrdilo, že na český tým dlouhodobě neumí zahrát.
„V Holandsku se čekalo, že Čechy porazíme, ale nehráli jsme tak dobře jako v minulých zápasech. Českou republiku je velice těžké porazit, obzvlášť pro Nizozemsko. Pevná obrana, organizovaná hra, v tom jsou Češi silní. Na rozdíl od nich Nizozemsko nepředvedlo dobrý týmový výkon,“ všiml si mladý obránce v libereckých službách.
Na poslední minuty osmifinálového zápasu naskočil v českém dresu záložník Michal Sadílek, s nímž se Kranthove potkal na jaře v Liberci. „Zaslouží velký respekt, že se propracoval do české reprezentace a dostal šanci proti Nizozemsku, kde normálně hraje,“ připomněl Kranthove, že Sadílek je stále hráčem Eindhovenu. „Taky mi hodně pomohl. Říkal mi, že jestli budu cokoli potřebovat, můžu mu klidně zavolat nebo napsat zprávu,“ těší nizozemského mladíka.
Kranthove přišel do Liberce z juniorky anglického Leicesteru. Ve svém věku má velký fotbalový potenciál, ale prosadit se do A-týmu Liberce v nejvyšší české soutěži pro něj nemusí být snadné. „Když přijde šance, popadnu ji za pačesy, ale nejdřív se musím prosadit do prvního týmu, protože přece jen přicházím z mládežnického fotbalu. Chci se rozvíjet jako hráč a učit se od starších kluků jako jsou Mikula, Gebre Selassie a další,“ plánuje vytáhlý obránce.
Pochází z Nizozemska, dlouho žil ve Velké Británii, ale přechod do neznámého českého prostředí zvládl celkem hladce. „Myslím si, že žít v Česku není příliš rozdílné od toho, co jsem poznal. Jiná věc je samozřejmě jazyk,“ říká.
Každý týden proto chodí na lekce češtiny a snaží se proniknout do jejích tajů. Zatím umí pozdravit a říct základní výrazy jako levá, pravá a podobně. „Učím se hlavně fotbalový slovník, protože jako střední obránce potřebuju hodně komunikovat s ostatními hráči,“ vysvětluje.