Díky spolupráci se také podařilo v lokalitě Katharinenberg u bavorského Wunsiedelu opravit jedenáct bývalých pivovarských sklepů, které slouží jako významné zimoviště netopýrů.
Projekt rovněž pomohl v kynžvartském parku s odbornou péčí o 415 vzrostlých stromů, které v dutinách kmenů poskytují zvířatům úkryt, a rovněž s výsadbou nové zeleně.
Celkem bylo vysázeno 119 listnatých stromů pro budoucí netopýří generace a 1 380 keřů podporujících hmyz, který je pro netopýry potravou.
V areálu parku bylo navíc rozmístěno 90 netopýřích budek, dalších deset už visí v zahradách hradu a zámku Bečov nad Teplou.
„Vedoucím partnerem projektu je město Wunsiedel, na české straně se spolupodílí Národní památkový ústav, zapojila se i řada dalších institucí,“ uvedl místostarosta bavorského města Manfred Söllner s tím, že zatímco na české straně byla těžištěm projektu péče o staré stromy, v nichž netopýři žijí, na německé šlo především o opravu pivovarských sklepů, které jsou pro populaci významným zimovištěm.
Stefan Schürmann z okresního úřadu ochrany přírody ve Smrčinách doplnil, že se podařilo pro netopýry vyčistit a opravit jedenáct sklepů.
„Sklepy byly ve špatném stavu, zdivo bylo rozpadlé. Největším problémem bylo sehnat správné cihly. Ale podařilo se. Opraveny byly sklepy, které jsou ve vlastnictví města Wunsiedel. Ty budou zpřístupněny, lidé si je budou moci s průvodcem prohlédnout. Sklepy, které jsou v soukromých rukou, bohužel nemohly být z projektu podpořeny. Je to škoda, protože celkem jich je v této lokalitě 53,“ upřesnil Stefan Schürmann.
Na české straně byl vedle sadových úprav a nové výsadby v kynžvartském parku rovněž vybudován nový vstup do pivovarského sklepení hned vedle zámku Kynžvart.
„Projekt ukázal, že vzájemnou spoluprací se dá docílit dobrých výsledků jak pro přírodu, tak pro památkovou péči. My se nyní nebudeme muset při zimním sčítání netopýrů dobývat do sklepa přes zmrzlou zeminu,“ řekl Přemysl Tájek z Agentury ochrany přírody a krajiny, který za netopýry každou zimu vyráží i do obtížně přístupných míst kraje.
Podle jeho slov přečkávají netopýři na Kynžvartu zimu hned na několika místech. Vedle bývalého pivovarského sklepa to jsou sklepy pod hospodářským dvorem, malý sklípek ve stráni a sklep pod kovárnou.
Nejpočetnějším druhem je netopýr černý
V létě pak při mapování netopýří populace přírodovědci používají detektor, který dokáže „řeč“ netopýrů přenést do slyšitelného hvízdání. Podle zvuku je pak možné jednotlivé druhy od sebe odlišit.
„Při letním sledování jsme v zámeckém parku objevili až 14 druhů netopýrů. Nejčastěji se zde vyskytuje netopýr hvízdavý, vodní, který má poměrně velké zadní končetiny, jimiž sbírá hmyz nad vodní hladinou, a rezavý. Překvapivě často jsme v kynžvartském parku zaznamenali netopýra severního. Netopýr večerní zde i zimuje, a objevuje se i dříve vzácný netopýr parkový. Nejpočetnější na zdejších zimovištích je netopýr černý. Díky kroužkům se podařilo zjistit, že zimovat sem pravidelně přilétají netopýři z mateřské kolonie v Okrouhlém Hradišti u Konstantinových Lázní, což je vzdušnou čarou nějakých 30 kilometrů,“ konstatoval Tájek.
V zámeckém parku mají netopýři rovněž k dispozici několik desítek speciálních budek, v nichž se mohou ukrýt, než v podvečer vylétnou za potravou. Budky jsou náhradou za staré stromy, které musely být vzhledem k jejich zdravotnímu stavu skáceny.
V rámci projektu vznikla rovněž mobilní aplikace pro návštěvníky parku u zámku Kynžvart. Pro děti nabízí hru Záchrana netopýra Albína, kterého je třeba osvobodit ze zajetí knížete Metternicha, druhou částí je pak pohled na park očima netopýra, kde jsou vyznačena „lidská a netopýří“ zajímavá místa.
