„Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu za prvních pět měsíců o 98,5 miliardy korun,“ uvedl resort ve své zprávě.
Příjmy rozpočtu ovlivněné restrikcemi meziročně poklesly o 3,3 procenta, z čehož daňové příjmy bez pojistného byly o 9,1 procenta nižší. Příjmy mírně vylepšoval mimořádný výnos z aukce kmitočtů za 5,6 miliardy korun.
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 10,8 procenta, (+78,9 miliardy) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů. Ty navýšila podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.
Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Ten podle ministryně financí Aleny Schillerové bude dodržen.
To potvrzuje i ekonom Komerční banky František Táborský. „Pro následující měsíce očekáváme výrazně pomalejší tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu. To by se tak mělo podle naší prognózy na konci roku zastavit na úrovni 400 miliard,“ říká.
Pro druhou polovinu roku totiž očekává zrychlení daňových příjmů zejména v případě nepřímých daní, které nejvíce trpí uzavřenou ekonomikou z předchozích měsíců. „Navíc průběžná data ukazují nižší zájem o kompenzační bonus a další podpůrné programy, což vytvoří dodatečnou úsporu pro státní rozpočet. Rizikem však zůstávají blížící se volby, které by mohly přinést nové výdaje a prohloubení deficitu v naší prognóze,“ varuje Táborský.