„Pro mě bylo důležité, abych věděl, jaké bude v klubu sportovní vedení,“ zdůvodnil svůj předčasný konec někdejší úspěšný reprezentant Radoslav Kováč, pro něhož byla Opava první velkou trenérskou příležitostí v kariéře.
Takže váš odchod nastartovalo, že zástupci klubu během jara odvolali sportovního ředitele Pavla Zavadila?
To určitě, stoprocentně. A nyní jsem chtěl vědět, kdo přijde místo něj, což šéfové klubu nevěděli. Pro mě bylo důležité mít na té pozici člověka, o něhož se mohu opřít.
Zpočátku jste tu funkci zastával sám spolu s trénováním. Vedení vám tuto možnost nabízelo znovu, že?
Ano, ale to nejde skloubit dohromady. To nebyla pro mě motivace, pro mě byla motivace mít oponenturu a člověka, jemuž budu důvěřovat.
Nechtěl jste zůstat ani kvůli hráčům, kteří za vámi stáli a přáli si, abyste pokračoval?
To je mi líto. Moc. Kluci jsou pracovití, perfektní. Hlavně ti mladí pořád rostou. Měl jsem radost, jak se lepšili a posouvali každým zápasem.
Jak budete na Opavu vzpomínat?
Byla to vynikající zkušenost. Beru to pozitivně. Jen mě moc mrzí, že jsme spadli, ale tak to bylo. Mohli jsme uhrát více bodů, protože spoustu dobrých zápasů jsme nedotáhli do konce, ale celkově to tak asi být mělo.
Co se musí stát, aby se Opava usadila v první lize a klub fungoval?
Musí přijít silný vlastník. Tady je opravdu neuvěřitelný potenciál, ti lidi, krásný stadion. Akorát to chce sehnat nějakého silného majitele, který by tomu dal stabilitu.
Nynějším majitelem je město, jehož zástupci často rozhodují necitlivě, jako v případě jarního odvolání sportovního manažera Pavla Zavadila a ředitele Jaroslava Rovňana.
Tam je moc lidí, hodně skupinek. Každý to chce trénovat, jejich postoj není sjednocený, a to je strašná škoda hlavně pro klub.
Už jste si rozebral příčiny sestupu?
Hned v prvním zápase jsme kvůli zranění ztratili Pepu Hnaníčka, stopera. Záhy si Šafa (Jan Schaffartzik) urval achilovku. Zranil se i Jenda Žídek. Měli jsme problém ve stoperské dvojici, chyběla nám tam zkušenost. Nedokázali jsme najít lídra. To byl největší problém. K tomu, o čem jsme se bavili celý rok, jsme nedokázali střílet více gólů. Tím jsme trpěli. Vytvářeli jsme si docela hodně šancí, ale neproměňovali je. Když máte šance a nedáte góly, načež dostanete z první příležitosti soupeře gól, je to zlé. Kluci toho pak měli plné zuby a roli už hrál i faktor hlavy. Bylo to složité. Zkušenost to však je vynikající.
Tušíte, co budete nyní dělat?
Zatím ne. Chtěl bych ale začít letos studovat profilicenci. A uvidíme, jaké budou další výzvy. Odejít ze Sparty, z té komfortní zóny, a zkusit trénovat v Opavě byla pro mě velká šance. Za to jsem Opavě vděčný.
