„Sledování mezi spojenci a mezi evropskými partnery je nepřijatelné,“ řekl Macron. Uvedl také, že žádá vysvětlení, zda se zmíněný případ skutečně stal. „Není místo pro pochybnosti,“ řekl. Dodal nicméně, že věří ve spolupráci Evropy a Spojených států.
S podobným vyjádřením vystoupila i Merkelová, která měla být sama údajně cílem zájmu NSA. Kancléřka odkázala na pondělní komentář ministryně obrany Trine Bramsenové. Ta odmítla spekulovat o zprávě dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), která o údajné špionáži informovala, zároveň ale zdůraznila, že odposlouchávání přátel a spojenců je nepřijatelné.
NSA ani americká administrativa zatím obvinění nijak nekomentovaly, stejně jako dánská rozvědka.
Extrémně závažná záležitost
Závěr je podle DR výsledkem vnitřního šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.
NSA podle zprávy dánského rozhlasu pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. Předmětem amerického zájmu podle zprávy byli kromě Merkelové například tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück. Mluvčí Merkelové podle agentury Reuters uvedl, že se o zprávě dozvěděl z médií a odmítl poskytnout další komentář.
Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
„Je to extrémně závažné, musíme ověřit, jestli se naši partneři z EU, Dánové, nedopustili nějakých pochybení nebo přešlapů ve spolupráci s americkými službami. A co se týče Američanů, zjistit (...), zda docházelo ke špehování politických činitelů,“ řekl Beaune televizní stanici France Info.
Švédský ministr obrany Peter Hulqvist vyzval sousední Dánsko k vysvětlení, proč jeho zahraniční tajná služba pomáhala USA špehovat evropské lídry. „Chceme, aby vyložili karty na stůl,“ řekl Hulqvist a dodal, že je „nepřijatelné odposlouchávat spojence“. Norský ministr obrany Frank Bakke-Jensen norskému rozhlasu NRK řekl, že Oslo bere zjištění velmi vážně.
Ke kauze se vyjádřil rovněž bývalý šéf německých sociálních demokratů Peer Steinbrück, jež byl údajně jednou ze špehovaných osob. Televizi ARD řekl, že je podle něj „groteskní, aby spřátelená zpravodajská služba monitorovala (komunikaci) a špehovala vrcholné představitele“. „Politicky to považuji za skandál,“ dodal.
DR s odkazem na devět zdrojů obeznámených se situaci uvedlo, že NSA špehovala čelné evropské představitele v období 2012-2014 s pomocí dánské tajné služby. NSA se údajně napojila na podmořské internetové kabely, jichž ústí v Dánsku celá řada, a vedou například ze Švédska, Norska, Německa, Nizozemska či Británie. NSA podle zprávy využila svůj speciální nástroj známý jako Xkeyscore, s jehož pomocí dokázala z kabelů filtrovat komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonního čísla.
Špionáž USA v Evropě popisoval už Snowden
Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.
Merkelová tehdy prohlásila, že „špehování mezi přáteli“ je nepřijatelné. Zároveň se ale tehdy objevily informace, že i samotná německá Spolková zpravodajská služba (BND) možná Američanům pomáhala ve sledování evropských firem a představitelů, připomíná dnes agentura AP. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert v souvislosti s posledními odhaleními řekl, že vláda „je v kontaktu se všemi relevantními národními a mezinárodními úřady“ a žádá vysvětlení.
Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup k textovým zprávám a telefonním hovorům několika prominentních činitelů tím, že se ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila na dánské internetové kabely. Akce nazvaná „Operace Dunhammer“ NSA podle DR umožnila shromažďovat data po vyhledání telefonních čísel politiků.
Snowden na Twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden, byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen“ a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. Biden byl tehdy viceprezidentem.
Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA nikdy vědomě neshromažďovala data ze soukromých telefonních záznamů.
29. října 2018 |
