Defund the police. Výzvy k seškrtání městských i vládních rozpočtů určených pro policejní složky se staly jedním z nejvýraznějších sloganů protestů proti rasovému násilí, které uchvátily ulice amerických měst.
Demonstrace proti policejní brutalitě nejsou v USA ničím neobvyklým. Nezvyklá byla míra ochoty, s jakou některá města reagovala na aktivistické požadavky po novém typu ochrany zákona, jenž by byl méně drsný a více sociálně inkluzivní. V Seattlu vznikla „autonomní zóna“ bez policie, v Minneapolisu, dějišti Floydovy vraždy, radní oznámili plán rozpustit policii a nahradit ji „transformativním novým modelem veřejné bezpečnosti“.
Nyní však v Minneapolisu strážci zákona prosí o pomoc své kolegy mimo město, protože se nedokážou vypořádat s místní vlnou násilí. Jen za víkend umřeli čtyři lidé, včetně univerzitního studenta, který oslavoval úspěšnou promoci. Od Floydovy smrti řady policejního sboru opustilo na 200 uniformovaných příslušníků.
Starosta Jacob Frey usiluje o obnovení síly, jakou měl sbor v době před Floydem. Mezitím ale musí spoléhat na státní vojáky a příslušníky federálních agentur. Čelí též vnitřní opozici. Část radních si stále myslí, že je třeba změnit celkovou strategii. Nejsou však schopni se shodnout ohledně toho, zda mají opravdu věnovat finance z policejních fondů na služby prevence násilí a práce s duševními zdravím.
Podobná diskuze za zvuků střelby za denního světla se odehrává i v dalších městech. Mnozí jejich liberální vůdci slíbili protestujícím, že provedou masivní policejní reformy včetně zredukování rozpočtu určeného pro donucovací orgány. Podle listu The New York Times se ale opak stal pravdou a policii jde naopak více peněz s tím, jak na ulicích vládne chaos a bezvládí.
Na černocha v Minneapolisu střílela policistka, spletla si zbraň s taserem |
Minulý rok představitelé Los Angeles souhlasili, že policejnímu oddělení odeberou 150 milionů. Minulý týden ale městská rada schválila navýšení finančních prostředků, aby sbor mohl najmout asi 250 nových příslušníků. V zásadě, v jistém ohledu symbolicky, došlo k vymazání dřívějších škrtů.
Strážci zákona ve „městě andělů“ se museli znovu uchýlit ke kontroverzním kontrolám řidičům, které podle obhájců práv menšin disproporčně dopadají na členy černošské komunity a jsou projevem takzvaného rasového profilování. Město tak reaguje na záplavu nelegálních zbraní a zvýšenou míru vražd, kterých za minulý rok bylo o 36 procent více.
Podle kriminologů lze zvýšenou míru násilností přisoudit dvěma faktorům: historicky vysokým nákupům zbraní včetně vysokého množství těch, které jsou nelegální, a pandemii covidu-19.
Počet vražd v Los Angeles byl v loňském roce nejvyšší za více než deset let. Nebyl sice zdaleka tak vysoký jako počet vražd na počátku 90. let, kdy bylo za rok zabito více než 1000 lidí, vývoj před pandemií nicméně naznačoval, že číslo by mohlo být mnohem nižší. „Ztratili jsme více jak dekádu pokroku,“ smutní šéf losangeleských policistů Michal Moore.
13. dubna 2021 |
BLM ztrácí podporu
Podle průzkumů podpora policie u veřejnosti stoupla, zatímco přízeň hnutí Black Lives Matter (BLM - Na černošských životech záleží) poklesla. Podle průzkumu agentury Ipsos pro server America Today donucovacím složkám nyní věří 69 procent respondentů (v červnu během protestů to bylo 56 procent), zatímco důvěra v BLM se propadla z 60 procent na 50 procent.
Svou roli v úbytku sympatií k hnutí BLM mohly hrát i nepokoje a rabování, které je doprovázely. Majitelka chicagské restaurace Georgia’s Food Depot Georgia Utendahlová musela kvůli škodě, kterou výtržníci způsobili, svůj podnik uzavřít na skoro rok. Další podnikatelé přiznávají, že loupeže jim zkomplikovaly už tak koronavirovou pandemií pošramocené podnikaní.
„Co mě nejvíce zraňuje, je, že lidé, kteří vešli (do obchodu), byli mladí černošští chlapci asi ve věku mého syna. A ta bláznivá část – že dokonce ani nevěděli, o čem jsou protesty,“ řekla listu Chicago Sun-Times majitelka vyrabovaného butiku Qiana Alleová. „Oni jen využili příležitosti, aby v podstatě kradli, a ani nevěděli, že jde také o černošský podnik.“
Předměstí Chicaga zaplatí černochům za léta segregace, jako první v USA |
I když někteří aktivisté jsou zklamání tím, co vidí jako nedostatečné reformy, částečně se jim podařilo prosadit jejich agendu. V Los Angeles či Baltimoru část městských rozpočtů šla na sociální služby a deeskalační programy. Podle Národní konference státních zákonodárných sborů všech padesát států v reakci na Floyda zavedlo novou legislativu, která se zaměřila na odpovědnost či dohled nad policisty a 24 států kvůli tomu vytvořilo nové zákony.
Americký prezident Joe Biden by byl rád, kdyby američtí zákonodárci v den výročí Floydovy smrti schválily policejní reformu pojmenovanou právě po zemřelém drobném kriminálníkovi. Vzhledem k rozdílným názorům, které na návrh zákona mají republikáni a demokraté, však nikdo neočekává, že by v úterý prošel.
28. března 2021 |
