Stovky historických domů v Brně jsou stále bez ochrany, o kterou přišly kvůli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Přibývají proto případy dalších nenahraditelných staveb, které jejich vlastníci chtějí změnit po svém a v nejhorším případě i zdemolovat.
Nedávno takto šla k zemi například v Barvičově ulici podstatná část vily, která vznikla na základě návrhu architekta Jaroslava Grunta. Podle ministerstva kultury je situace alarmující. Musí však vyčkat na stanovisko města ke zřízení nové památkové zóny, která by domy ochránila.
Především politikům z ODS se však nelíbí výchozí návrh Národního památkového ústavu (NPÚ) a volají po tom, aby se vytyčené území zmenšilo.
Změnu chce vedení Brna-střed, pod něž spadá historické jádro města, ale také Královo Pole. Památkářům se však průtahy nelíbí a varují, že jim na úřad přichází další žádosti od vlastníků, aby jejich stavby již nebyly v budoucnu kulturními památkami. Měli by tak snadnější cestu k přestavbě nebo demolici těchto budov.
„Náš návrh vznikal přes deset let a poslední tři roky jsme ho projednávali s ministerstvem kultury i orgány města. Loni jsme se domluvili na kompromisu, jenže na konci roku Brno-střed a Královo Pole tuto podobu odmítly. Mají zřejmě dostatečný vliv, protože celý proces se stopl. Zatím probíhá v Brně katastrofa, kdy přicházíme o historické budovy,“ konstatoval Aleš Homola z brněnského Národního památkového ústavu.
Politici chtějí bránit jen vybrané zóny
Návrh památkářů počítá s jedním velkým chráněným územím s několika stupni ochrany. Jde prakticky o širší centrum města, kam spadá Brno-střed, Královo Pole, Brno-sever, ale také Žabovřesky.
Politici v čele s ODS ale chtějí jen několik vybraných zón. Konkrétně jde o Veveří, Stránice, Lužánky, Černá Pole, Pisárky, areál Brněnských veletrhů či Kamennou kolonii.
Stovky památek v Brně přišly o ochranu, politici z ODS už žádají o demolici |
„Většina navrženého území NPÚ nemá podle zákona charakter památkové zóny. Vznikla by nepřiměřená byrokratická zátěž pro vlastníky a uživatele nemovitostí, kteří budou muset žádat o památkářské stanovisko, ačkoli jejich nemovitost nemá památkový charakter,“ upozornil starosta Brna-střed Vojtěch Mencl (ODS).
Tento názor sdílí brněnská ODS v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou i jejím náměstkem Robertem Kerndlem. Stejný postoj má také Královo Pole, které rovněž odmítá návrh památkářů.
„Na jednání s Kanceláří architekta města jsme se dohodli, že dojde ke zúžení zóny pro naši městskou část. Zda ale NPÚ a ministerstvo kultury bude tento návrh akceptovat, nedokážu předjímat. Jde nám o to, aby domy, které mají být chráněné, skutečně chráněné zůstaly. Nicméně do návrhu památkářů byly zahrnuté stavby, které by být chráněné neměly. Nejlepší by bylo, kdyby se šlo dům od domu, ale to asi nelze,“ myslí si starostka Králova Pole Karin Karasová (nez.).
25. srpna 2020 |
Klíčové je podle ní zachovat zejména budovy u Slovanského náměstí, Husitské ulice a některé domy u Palackého třídy.
„Konkrétně jde o Božetěchův sad, kde stojí kostel s farou a kartuziánský klášter. Nicméně v širší zóně byly zahrnuté i budovy z vedlejších ulic jako Svatopluka Čecha, což nedává smysl, protože bychom akorát omezovali vlastníka v nakládání s nemovitostí,“ vysvětlila Karasová.
Ministerstvo čeká na oficiální stanovisko
Podávat námitky a vyjadřovat se k zřízení památkových zón samozřejmě mohou podle mluvčí ministerstva kultury Ivany Awwadové jednotliví účastníci řízení, mezi něž patří i městské části.
„Nadále očekáváme oficiální stanovisko politické reprezentace Brna k záměru vyhlášení památkových zón. V případě negativního stanoviska zároveň očekáváme vyjádření, jak město hodlá účinným způsobem garantovat a podporovat existující a odůvodněný veřejný zájem na ochraně aktuálně vážně ohroženého a mizejícího architektonického kulturního dědictví v moravské metropoli,“ popsala Awwadová aktuální stav.
Ministerstvo kultury upozorňuje, že ochrana památek v Brně je poddimenzovaná a v posledních letech se stává neúnosnou.
„Moravská metropole tak každým rokem ztrácí prostřednictvím neuvážených demolicí a necitlivých přestaveb, zvláště objektů z 19. století a meziválečného období, celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ konstatovala Awwadová.
Jako příklad lze podle ní uvést demolici architektonicky vysoce hodnotného neorenesančního městského paláce v Hybešově ulici, barokního domu s mansardovou střechou v ulici Hlinky nebo jiné uskutečňované demolice v Lidické ulici.
O podobě památkové zóny budou brněnští radní podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) jednat v průběhu pár týdnů. Považuje za důležité, aby se situace vyřešila co nejrychleji.
„Nemáme problém podpořit variantu, kterou představilo NPÚ a ministerstvo,“ uvedl Hladík, který je předsedou brněnské organizace lidovců.
