Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVítězství v poslední válce mezi Izraelem a Hamásem si připisují obě strany. Izraelská armáda tvrdí, že se jí podařilo palestinské extremisty ochromit na dlouhé roky. Hamás však upevnil svou image nejschopnějšího obránce práv Palestinců a zažehl bezprecedentní etnické násilí mezi Židy a izraelskými Araby.
„Teď obě strany hodnotí úspěchy a sčítají ztráty. Nynější stav může trvat několik týdnů i několik let, přesně to neví nikdo,“ odpověděl analytik CEVRO Institutu Pojar v diskusním pořadu Rozstřel na dotaz, jak dlouho vydrží příměří. Sám se přiklání spíš k variantě několika měsíců než týdnů.
„Izraeli jde spíš o taktické, vojenské cíle, zatímco Hamásu o politické,“ popsal také Pojar. Doplnil, že na území konfliktu si dělá nárok hodně stran, což činí spor různorodým. „Je to zhuštěné území, kde žije hodně lidí, vzdálenosti jsou malé. Takže když létají rakety, je kvůli zalidněnosti velká pravděpodobnost, že napáchají velké škody,“ řekl.
Podle bezpečnostního experta lze těžko očekávat, že v oblasti nastane mír. „Takto je to tam už 3 000 let. Ani Židé, ani Palestinci nevěří v nějakou všeobjímající mírovou dohodu. Ale nevylučují, že se dá žít nějakým způsobem bok po boku,“ připustil Pojar.
Česko by mělo držet s Izraelem a podporovat jeho právo na obranu, myslí si rovněž. „Evropská solidarita s ním by nebyla taková, nebýt teroristických útoků v Evropě. Některé zdejší státy zažily podobné věci,“ doplnil analytik.
Rodině v Gaze přiletěla raketa do postele. Hamás si ji odvezl |
Pojar působil v Izraeli mezi lety 2010 až 2014 jako český velvyslanec. V minulosti například vedl humanitární organizaci Člověk v tísni a mezi lety 2005 až 2010 byl náměstkem ministra zahraničních věcí ČR. V Rozstřelu popsal i izraelská bezpečnostní opatření při náletech.
„Systém má účinnost do 90 procent a cílí jen na rakety mířící do obydlené oblasti. Ale když vezmete deset procent ze 4 000 vypálených raket, pořád je to dost závažné číslo a hodně obětí,“ řekl k útokům Hamásu.
Izrael dbá i na ochranu strategických cílů, jako jsou jaderné reaktory a údajný jaderný arzenál. „Oficiálně držení jaderných zbraní nepotvrdili, ale je pro ně důležité, aby svět věřil, že jimi disponují,“ uvedl Pojar.
Vydrží podle vás příměří aspoň rok?
Otázkou podle Pojara je, zda se některá z mocností v budoucnu zapojí do konfliktu. Podporu Hamásu totiž vyjadřuje třeba turecký prezident Erdogan. „Turecko to bude politicky, ne vojensky. Zapojí se Irán, hrozí i větší zapojení organizací napojených na Írán. Ten bude podporovat kohokoliv, kdo mu pomůže v dosažení cíle, být hegemonem na Blízkém východě,“ shrnul expert.
Už nyní do oblasti některé bohaté země pumpují finance. „Hlavním sponzorem Hamásu i dalších teroristických organizací je Katar,“ řekl Pojar.
Čtyři tisíce raket
Jedinou odpovědí na konflikt mezi Izraelem a Palestinou je podle amerického prezidenta Joeho Bidena vytvoření dvou samostatných států.
Ačkoli izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ostatní izraelští politici považují skončené operace za úspěšné, protože se podařilo zničit velkou část infrastruktury Hamásu, podle izraelských komentátorů je to jinak.
Izraelská armáda nedokázala Hamásu zabránit vypálit na Izrael přes 4 360 raket a minometných střel. Na izraelské straně je jeden mrtvý voják a 12 civilních obětí, což je dvojnásobek oproti válce v roce 2014. Tehdy zemřelo 66 vojáků a šest civilistů. Hamás byl v roce 2014 schopen střílet denně kolem 130 raket, nyní i 400.
Jedenáct dnů, které změnily Izrael. Škody jsou nedozírné |
Navíc izraelská armáda přiznala, že kvůli nedostatku informací rozvědky nebyla schopná zničit zásadní množství raketového arzenálu Hamásu a reagovala jen na palebná postavení. Před zahájením bojů 10. května měl Hamás podle odhadů 15 tisíc raket, při cílených útocích se jich podařilo zničit 850.
Izrael tak bude v budoucnu provádět na Hamás preventivní útoky, nepočká na zahájení raketové palby této skupiny, řekl ministr pro komunitní záležitosti Cachi Hanegbi.
Komentátoři poukazují na to, že ještě větší nebezpečí pro Izrael znamená libanonský Hizballáh, který je díky Íránu vybaven až 190 tisíc raketami. Poslední válku proti Izraeli vedl v roce 2006.
Nabízí se tak otázka, zda-li hrozí v budoucnu použití ještě silnějšího zbrojního arzenálu než doposud.
