Česku se druhá recese, již ekonomové definují jako mezičtvrtletní pokles HDP ve dvou čtvrtletích po sobě, vyhnula. Koncem loňského roku totiž dokázalo udržet růst, byť chatrný. Navíc pokles za první čtvrtletí (podle předběžného odhadu minus 0,3 procenta oproti konci roku 2020) byl překvapivě nízký. Analytici očekávali, že se údaj přiblíží minus jednomu procentu.
Propad ekonomiky se nezastavil. V prvním čtvrtletí je v mínusu dvě procenta |
Z ekonomického pohledu patří Česko v Unii k úspěšnějším. „I když jsme poslední vlny pandemie objektivně zvládali daleko hůře než zbytek Evropy, na ekonomice to zanechalo menší šrámy. Svoji roli v české ekonomice sehrává i větší váha odolnějšího průmyslu a jeho relativně lepší výsledky, při porovnání se sousedním Německem,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Také evropská čísla jsou ovšem o něco lepší, než trh původně očekával. Jinými slovy, ekonomika se dokázala s uzávěrami vypořádat lépe než loni na jaře.
„Při srovnání s loňskou jarní vlnou jsou přesahy z nejvíce zasažených odvětví do zbytku ekonomiky asi výrazně nižší – to mohlo naše modely zmást. Firmy se na rozdíl od počátku pandemie naučily ve větší míře fungovat i ve chvílích, kdy dochází k výpadkům určitých služeb. Vedle toho řada podniků díky pozitivním očekáváním spojeným s očkováním rozjíždí investice – ty se před rokem na jaře prakticky zastavily,“ domnívá se Bureš.
Proto také mnozí ekonomové očekávají, že údaje o meziročním růstu za druhé čtvrtletí budou vypadat opticky skvěle. Právě loni touto dobou dostalo hospodářství největší zásah, a tak je z čeho růst.
Meziroční změna HDP v % v Česku a eurozóně. (3. května 2021)
Venku z nejhoršího
Hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane se domnívá, že eurozóna už je v „bodě zlomu“. „Oživení přijde, ale říkám to v kontextu současné pandemie, která je obrovským negativním šokem. Jsme venku z nejhoršího, ale neznamená to, že došlo k uzdravení,“ říká Lane.
Americká ekonomika roste. V prvním čtvrtletí zrychlila o 6,4 procenta |
Drtivá většina ekonomů a analytiků spojuje nadcházející oživení výhradně s postupujícím očkováním. To má být jakousi cestou ze dna. Rozvolňování a postupný návrat k předpandemickému životu (byť s některými omezeními) má být dostatečným stimulem, aby ekonomiky rostly.
Předpovědi počítají s tím, že lidé začnou utrácet ušetřené peníze. Možností, za co je vydávat, v posledních měsících kvůli vládním uzavírkám podstatně ubylo.
Jak o víkendu upozornil server britského deníku Financial Times, řada ekonomů překresluje díky pozitivnějším statistikám z prvního čtvrtletí své prognózy pro celý letošní rok. K lepšímu. Roste pravděpodobnost, že ekonomiky na obou stranách Atlantiku se dostanou na předpandemickou úroveň už letos.
Část expertů dosud připouštěla takovou možnost jen pro Ameriku. Eurozóna se na tuhle úroveň měla propracovat přinejlepším v průběhu příštího roku.
Peníze zdarma
Ekonomiku USA nakoply především „peníze z vrtulníku“, tedy aktuální stimulační balíček v celkové výši 1,9 bilionu dolarů. Administrativa vedle peněz na investice poslala dolary většině amerických domácností přímo na účet.
Vládní šeky přinesly skok příjmů Američanů o pětinu, což statistici zaznamenali naposledy krátce po druhé světové válce. A podle některých ekonomů mohou tyto peníze přinést ekonomice dvouciferný růst během aktuálního čtvrtletí.
Konec pandemie bude provázet zdražování. Kvůli vládním „penězům z vrtulníku“ |
Podobný, byť ne tak výrazný vzestup může přijít i v Evropě. Unie sice peníze z vrtulníku nesype přímo lidem, chystá však investiční projekty, které hodlá financovat prostřednictvím společných evropských dluhopisů. Poprvé v historii. Právě tyhle projekty mají být vzpruhou pro evropské hospodářství a zároveň Unii ještě více nasměrují k zelenání průmyslu a energetiky.
Nyní je úroveň evropské produkce stále zhruba minus 5,5 procenta oproti stavu před pandemií. Ekonomové tvrdí, že existuje prostor pro rychlý růst ve druhé polovině roku. „Obraz neslané nemastné ekonomiky eurozóny se rychle změní,“ předpovídá ekonom ING Bank Bert Colijn.
Z toho bude těžit i Česko. Je však třeba pozorně sledovat situaci v Německu, kde v prvním čtvrtletí ekonomika mezičtvrtletně propadla o 1,7 procenta, prudčeji než průměr eurozóny. Zdá se, že na tamní průmysl, který držel německou ekonomiku nad vodou, začínají dopadat nabídkové šoky, jako je nedostatek surovin nebo komponentů.
