Předseda trestního senátu Michal Matouš se po přečtení obžaloby zeptal obviněných, zda se k ní chtějí vyjádřit. Gáborík, Šíma a Holub uvedli, že vinu odmítají. „Nepřipadám si vinen,“ řekl Gáborík. Holub dodal, že obžaloba je postavena na fiktivních základech. Máchová a Zmrhal pouze odkázali na své předchozí vyjádření, které zaslali soudu.
Sama Máchová ještě před začátkem soudního jednání uvedla, že nemá z kauzy obavu. „Já si myslím, že moje povypravnění si s panem bývalým policistou rozhodně nedosahuje té úrovně, že jsou v současné době vynášeny informace z trestních spisů,“ uvedla.
Celník Pavel Šíma odmítl obžalobu, která ho viní z vynášení neveřejných informací, mimo jiné z trestních řízení. Spolupráci s dalším obžalovaným, soukromým detektivem Igorem Gáboríkem, však připustil. Šíma se k obžalobě pouze vyjádřil, na otázky soudního senátu, státní zástupkyně a obhájců neodpovídal.
Šíma je obžalován z toho, že pro soukromého detektiva Gáboríka nechal v informačních systémech ministerstva vnitra lustrovat akcionáře karlovarského hotelu Pupp Petra Cvrka, Gáboríkovi předal informace o jeho trvalém bydlišti a trestní minulosti. Zároveň Šíma podle spisu slíbil, že zjistí další informace, jako je mužova současná adresa.
Obžaloba také tvrdí, že Gáborík požádal Šímu o poskytnutí neveřejných informací, které souvisely s postupy orgánů celní správy v trestních řízeních týkajících se nelegálního dovážení, zpracování a distribuci tabákových výrobků.
Advokáti Gáboríka, Holuba a Zmrhala požádali, aby jejich klienti vypovídali bez účasti veřejnosti. Soudce konstatoval, že jim vyhoví.
Korupce a úniky z policejních spisů. Kauza Bereta konečně míří k soudu |
Žalobkyně tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace z trestních řízení. Ty následně Gáborík předával dál, zejména klientům své společnosti nebo lidem, kterých se informace týkaly. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.
Provázaná trestná činnost
Informace či tajné dokumenty se podle obžaloby týkaly například domovních prohlídek v kauze Nemocnice na Homolce, prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků nebo trestního řízení proti společnosti Knauf. Holub také podle obžaloby na Gáboríkovu žádost vyrobil falešný záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči advokátovi Karlu Muzikářovi.
Děravá Bereta. Vyšetřovatelka odešla kvůli nedůvěře státní zástupkyně |
Skupina čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Nejpřísnější trest hrozí za přijetí úplatku úřední osobou, a to tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za podplacení úřední osoby mohou soudy uložit až šestileté vězení, za neoprávněný přístup do systému až čtyři roky, za zbylé trestné činy až pět let odnětí svobody.
