Na předměstí Paříže došlo v posledních týdnech k několika smrtelným potyčkám mezi mládeží, problému věnuje pozornost veřejnost i politici. Tento fenomén ale zdaleka není jen záležitostí posledních týdnů, rostoucí tendenci má již několik let, uvádí bezpečnostní odborník Guillaume Farde.
„Celkem 357 potyček mezi bandami za rok 2020, to znamená prakticky jeden střet denně,“ dodává Guillaume Farde.
Na celostátní úrovni ministerstvo vnitra eviduje 74 organizovaných skupin, z nichž 46 spadá pod pařížskou prefekturu. Samy úřady přiznávají, že je údaj podhodnocený, protože musí věnovat více pozornosti radikalizovaným jedincům, kteří představují větší hrozbu.
Násilí se loni nejvíce rozmohlo v departementu Essone, kde meziročně počet potyček stoupl o 80 procent na 99 případů. Dalších 45 střetů bylo loni ve Val-d’Oise. Právě v těchto dvou departementech letos na začátku roku při potyčkách zemřelo několik nezletilých. Podle místní asociace je navíc vždy v ulicích poznat, když mezi bandami stoupá napětí a hrozí „odvety“.
Na rozdíl od předměstí fenomén bitek v samotném hlavním městě slábne. Loni policie v Paříži zaznamenala 83 rvaček pouličních gangů, ještě v roce 2016 jich bylo 159.
Dijon sevřela válka gangů, Čečenci se mstí Arabům kvůli napadení a vlivu |
Podle definice ministerstva vnitra jsou gangy skupiny nejméně tří osob s tvrdým jádrem, struktura skupiny může být různá. Důvody pro spojení jsou společenské, kulturní nebo zločinné. Tyto skupiny se typicky pokoušejí vyvolat atmosféru strachu a nebezpečí. Členové se k nim libovolně přidávají a zase z nich odcházejí.
Průměrný věk člena gangu je 17 let, 67 procent členů je nezletilých. Důvodem pro potyčky jsou neshody ve škole nebo vzkazy na sociálních sítích, zpravidla se jedná spíše o záminky. Mezi nejčastější zbraně patří kladiva, tyče, nože a bombičky se slzným plynem.
„Existuje několik důvodů, které by vysvětlily tento nárůst čísel. Mohou to být strukturální problémy, často hovoříme o ghettoizaci nebo absenci autorit. Karanténa ukončila školní i mimoškolní aktivity, to může být také jeden z faktorů,“ vysvětluje Sophiane Ben Aliová, advokátka se specializací na obhajobu mládeže.
18. června 2020 |
