Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je třeba si uvědomit, že ve Francii jsou místa, kde lidé žijí celkem spokojeně,“ říká v Rozstřelu profesor politologie a bývalý ambasador Petr Drulák. „Tam lidé opravdu nejsou konfrontováni se sociálními menšinami. Nicméně těch míst, kde vládu nad čtvrtí přebrali buď islamisté nebo drogové gangy, je ve Francii stále více a více.“
Kam mohou policisté jen v transportéru?
„K nám se to občas dostává, když vypuknou nějaké nepokoje na předměstí Paříže. Jenomže v dnešní Francii zdaleka nejde jenom o Paříž, jde o další velká města, třeba Lyon, Marseille, Bordeaux. Jsou to ale i středně velká města,“ pokračuje Drulák.
„Tedy počet míst, kde francouzský stát ztrácí kontrolu, kam se policisté mohou odvážit jenom v obrněném transportéru, kde jsou napadáni i hasiči, kde je utrpení být učitelem, kde jsou ničeny katolické kostely, stále přibývá,“ popisuje situaci bývalý velvyslanec. „To všechno je tam na denním pořádku. Takže není divu, že Francouzům začíná docházet trpělivost, a to, co napsali bývalí důstojníci, se tak logicky setkalo s kladnou odezvou.“
„Dopis bývalých generálů je stále velké téma,“ říká bývalý velvyslanec. „Navíc francouzský server Valeurs Actuelles v pondělí zveřejnil novou petici na podporu bývalých důstojníků. A tu už podepisují lidé, kteří aktivně slouží armádě. Situace se tedy neuklidňuje, ale naopak vyostřuje.“
Neklid ve francouzské armádě sílí, nový dopis věští občanskou válku |
Bývalí důstojníci mají navíc velkou podporu ve společnosti. Podle průzkumů až tři čtvrtiny Francouzů s jejich názory souhlasí. „Ona to totiž nebyla jen dvacítka generálů, ale je tam i stovka dalších důstojníků a asi tisícovka běžných bývalých vojáků,“ říká Drulák.
Ať armáda zasáhne!
Profesor politologie navíc poznamenává, že podle průzkumů si dokonce každý druhý Francouz myslí, že by měla armáda zasáhnout bez politického mandátu. „A to je poměrně vážná věc v demokratickém státě. Takže to opravdu ve Francii rezonuje.“
Výzvu bývalých generálů už podpořila francouzská krajní pravice. S obavami důstojníků se ztotožnila bývalá a zřejmě i budoucí prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Od krajní levice, kterou na francouzské politické scéně reprezentuje další prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon, zase zaznívá varování.
„Mélenchon už veřejně upozornil na nebezpečí vojenského převratu. I v dalších volbách bude kandidovat na prezidenta a slíbil, že v okamžiku, kdyby se dostal k moci, což není úplně pravděpodobné, tak by zahájil rozsáhlé čistky v armádě,“ konstatuje Drulák.
Bývalý velvyslanec si ale nemyslí, že by Francii skutečně hrozil vojenský puč. „Bývalí generálové musejí mít obrovské sympatie současných důstojníků. Ale nemyslím si, že situace dospěla tak daleko, aby armáda uskutečnila takovouhle dobrodružnou akci. Každopádně však zazněl významný hlas, který má širokou legitimitu francouzské společnosti, a to je neoddiskutovatelné.“
Migrace představuje hrozbu
Nezvládnutá migrace je podle Petra Druláka jedním z hlavních problémů současných západních společností. „Francie je toho jasným důkazem. Je to země, která byla vlastně vždycky otevřenou společností. V 50. a 60. letech ale začala masivně dovážet levnou pracovní sílu ze severní Afriky.“
A to byl podle Druláka zásadní problém. „Tento typ migrace totiž nedokázala Francie dostatečně integrovat. Sice můžeme říct, že možná 50 procent migrantů se integrovalo. Ale ten zbytek stačí k tomu, aby to společnost rozložilo.“
Macronovi hrozí pučem. Zastavte islamisty, nebo..., píší staří generálové |
„Takže když někdo v západní Evropě mluví o tom, že nás migrace obohacuje a že není potřeba klást jí překážky, tak tenhle názor považuji za jednu z hlavních hrozeb současné společnosti,“ míní bývalý velvyslanec.
Petr Drulák i proto, spolu s dalšími českými osobnostmi, které se hlásí k levicovým myšlenkám bez západního progresivistického nádechu, inicioval vydání publikace „Budoucnost levice bez liberalismu“.
Levice bez antirasismu
Spolu s dalšími levicově zaměřenými intelektuály, mezi nimiž figuruje například Ilona Švihlíková, Jan Keller, Matěj Stropnický a zhruba desítka dalších lidí, ve sborníku vyzval k tomu, aby se česká levice oprostila od neomarxismu, genderismu, od imigračních tlaků, politické korektnosti či antirasismu.
„Osobně považuji za děsivé, co dělá evropská levice právě v otázce antirasismu,“ konstatuje Petr Drulák. „Evropa má rasistickou minulost daleko za sebou. Podle mě Evropa rasistickou společností není. A přesto se většina nechá vydírat nejrůznějším etnickými menšinami do nejrůznějších ústupků a privilegií.“
„Pro mě představoval otřesnou skutečnost například rozhovor, který poskytla Meghan Markelová Oprah Winfreyové, kdy tato mulatka, která byla přijata velmi vřele britskou královskou rodinou, si teď postavila kariéru na tom, že do královské rodiny kope pro její údajný rasismus,“ myslí si politolog.
„A v Americe jí za to tleskají. Bílý dům dokonce poslal pochvalný tweet, kde oceňoval její odvahu. Já myslím, že se Západ dostal někam, kde být nemá. A bohužel nositelem těchto myšlenek je levice,“ míní Drulák.
„A ta místo toho, aby řešila, jak je nehorázně nízká minimální mzda a to, jak je nehorázné, že ti nejbohatší ulévají své zisky do daňových rájů, tak řeší nějaké domnělé rasové křivdy, které si vymýšlejí stále hlasitější menšiny. Takže my říkáme ne, prostě tohle není agenda pro levici,“ uzavírá bývalý velvyslanec ve Francii.
Hrozí bývalým francouzským generálům postih? Jak se vůči nim zachová současný prezident Macron? A má v dalších prezidentských volbách šanci na úspěch vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová? A proč skončilo neúspěchem francouzské hnutí žlutých vest? I o tom hovořil bývalý velvyslanec ve Francii a profesor politologie Petr Drulák v Rozstřelu.
