O své zkušenosti se žena podělila na sociální síti: „Chci varovat ostatní rodiče, aby nemuseli zažít to, co my. Aby se nenechali zmást neinformovanými doktory na pohotovostech, kteří tvrdí, že se jedná pouze o virózu nebo rostoucí zuby.“
Problém byl podle ženy v tom, že lékař na pohotovosti zákeřné postcovidové onemocnění nepoznal, ani nenařídil krevní rozbory, jak doporučují odborníci. Jen díky intuici matky se tak dívka dočkala lékařské péče včas.
Ve vážném stavu skončila na oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče ve Fakultní městské nemocnici Ostrava, kde léčili už 14 dětí z celého kraje s tímto syndromem. Mia byla nejmladší.
„Já i partner jsme měli v lednu covid, ale obě naše děti byly negativní. Začátkem února se změnilo chování naší do té doby zcela bezproblémové dcerky. Dřív prospala celé noci, najednou se budila, plakala, nedala se utišit, musela jsem ji nosit v náručí. Přidaly se teploty, které se stále vracely. Postupně otekly rty, nos i brada, objevily se červené fleky a nakonec i vyrážka na těle a apatie,“ popsala matka.
‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️‼️
Dlouho jsem zvažovala, zda zveřejnit fotky naší dcerky Mii a nakonec jsem se rozhodla, že tak učiním a napíšu sem náš příběh ....
HLAVNÍ DŮVOD PROČ TOTO UDĚLÁM JE, ABYCH VAROVALA OSTATNÍ MAMINKY(RODIČE), ABY NEMUSELY PROŽÍT TO, CO MY, PROTOŽE TOTO NEPŘEJI ZAŽÍT ANI NEJVĚTŠÍMU NEPŘÍTELI, A TAKY ABY VČAS ZASÁHLY JAKO MY A NENECHALY SE ZMÁST NEINFORMOVANÝMI DOKTORY NA POHOTOVOSTECH, ŽE SE JEDNÁ POUZE O VIRÓZU A ZUBY!!!
První únorovou sobotu proto zašla na dětskou pohotovost do Městské nemocnice Ostrava. Lékař zjistil zvýšenou hladinu CRP (C-reaktivní protein) v krvi, ale usoudil, že jde o běžnou virózu.
Po upozornění na oteklé rty zjistil, že dívka má zarudlé i dásně, a dospěl k názoru, že jde o reakci na rostoucí zuby. Když maminka řekla, že dítě lehce zvracelo, doporučil, ať vysadí mléko a dva dny podává dceři jen čaj.
Matce se to nezdálo. Telefonicky se radila s dětskou lékařkou a přáteli, opakovaně volala i na pohotovost a ptala se, zda nemůže jít o postcovidový syndrom. Sestra řekla, že si to nemyslí. Matka se však rozhodla neriskovat a ještě týž večer navštívila s dcerou dětské oddělení Vítkovické nemocnice.
„Lékařka okamžitě poznala, o co jde, a rovnou nás poslala sanitkou do fakultní nemocnice v Porubě. Nejdřív jsme byly na standardním pokoji, ale už kolem půlnoci byly výsledky krevních rozborů, které vyloučily bakteriální zánět. A později se potvrdily i protilátky po prodělaném covidu,“ řekla Tunegová.
Mia byla podle zdravotníků ve vážném stavu, přeložili ji na dětské ARO, kde byla monitorována a kromě léků potřebovala i kyslík, protože tak jako většina dětí s tímto syndromem měla postižené srdce. Naštěstí jí žádné orgány neselhávaly, protože díky neústupné matce se dočkala pomoci včas.
„Zažila jsem nejhorší dny svého života. Ale malá už je v pořádku doma a já jsem zdravotníkům z fakultní nemocnice vděčná za skvělou péči,“ říká matka Mii.
