Snad i díky celkově skromné a vděčné povaze. „Nesmím zapomenout poděkovat rodině, Slavii, všem, kteří mi pomohli, abych byl teď tady,“ zdůrazní. Možná kvůli těžkému startu v Česku, kdy pochyboval, jestli tuhle neznámou zemi zvolil správně. Nebo kvůli osudové ráně z dětství, kdy přišel o tátu. „Ztratil jsem ho hodně brzy, vlastně znám jenom mámu,“ dodá tiše a odmlčí se.
Tak raději mluvme hlavně o fotbale, o jeho raketovém vzestupu. Ještě to není ani rok, co začal tenhle bláznivý příběh: z akademie ve francouzském Evianu přišel do Táborska. Aniž ve třetí lize odehrál jediný soutěžní zápas, už si ho v létě vyhlédla Slavia. „Je to celé neuvěřitelné a já jsem hodně šťastný,“ říká Sima exkluzivně pro iDNES Premium.
V tu chvíli jsem pochyboval. Byl jsem tady sotva týden nebo dva a řekli mi, že se všechny zápasy ruší. Jen si to představte: cizí země, nové prostředí, úplně jiný jazyk...
