Šest minut po začátku druhého poločasu nedělního duelu proti Brnu měl opavský trenér Radoslav Kováč k dispozici poslední střídání v zápase a před sebou těžké rozhodnutí, zda na hřiště poslat útočníka Tomáše Smolu, nebo ne.
Opava - Brno 0:2, záchranářský boj pro Zbrojovku, domácí zůstávají poslední |
Smola byl nachystaný na lavičce, ale po prodělaném onemocnění měl zvládnout zhruba 10 minut. Jenže Opava na začátku druhé půle prohrávala se Zbrojovkou 0:1, a kdyby Smola nestřídal hned, tak už by se na hřiště nedostal.
„Asi to ale bylo na něho ještě moc, ale neměli jsme to jak jinak udělat. Prohrávat a nechat Smolu na lavičce by byl moc velký luxus,“ vyložil Kováč.
Tah mu nevyšel. Opava nejenže neskórovala, ale ani si nevytvořila tak drtivý tlak jako místy v prvním poločase, aby Zbrojovku dokázala překonat. Měla sice k dispozici devět rohových kopů, zformovaná obrana hostů jí toho ale moc velkého nedovolila.
Jediným hráčem, který dokázal dopravit míč do brněnské sítě, byl Jan Žídek, tomu se to však povedlo z těsného ofsajdu. Následně právě Žídek musel kvůli svalovému zranění odstoupit.
„V poločase tvrdil, že se svalem vydrží. Za pět minut nám řekne, že nemůže. Tím pádem jsme tam dali Smolu a rozhodli jsme se přeskupit řady, vepředu jsme měli vysoké hráče, ale tím jsme bohužel úplně odešli od naší hry. Někteří hráči vůbec nevěděli, jak se v tom mají pohybovat, nevyhrávali jsme souboje, nedostávali jsme tam centry ze stran. Myslel jsem, že to můžeme zlomit, ale zvrtlo se to. Tohle bylo moje riziko a asi to bylo špatné rozhodnutí,“ hodnotil vynucené změny Kováč.
Neodpustil si však konstatování, že za dvacet minut od úvodu utkání mělo být z pohledu Opavy vymalováno. Tehdy jen útočník Tomáš Čvančara dvakrát stál sám proti brněnskému gólmanovi Martinu Berkovcovi.
Když pak byl Berkovec po rohovém kopu překonán, zastoupil ho Šimon Šumbera a vyrazil hlavou míč, směřující do sítě.
„Útočník v lize tohle musí dávat, pro to není omluva,“ souhlasil Čvančara. „Jsme všichni smutní, a zvlášť já. Kvůli mně jsme prohráli. Přišel jsem pomoct týmu, ale to jsou šance na Bohemce, šance tady, a jsem z toho smutný. Dávám do toho 100 procent a pak to s prominutím takhle pos...,“ ulevil si 20letý fotbalista.
Také podle jeho názoru Opavě hra ve druhém poločase nešla tak, jak se čekalo, když vstoupil do utkání hromotluk Smola. „Byla tam křeč, hektika, přemíra snahy. Nebylo to, co jsme potřebovali,“ přiznal.
Točit sestavou musel opavský kouč proto, že od začátku odcházeli z hřiště zranění hráči. V 11. minutě Lukáš Holík, ve 45. minutě David Březina a po změně stran Jan Žídek odstoupili všichni se zraněním.
„Za dva týdny jsme hráli pět zápasů, ale nebyla to zranění z únavy, spíš to byla souhra okolností. Žídek trochu cítil sval, Holík špatně došlápl,“ počítal jobovky Kováč.
Kruté jsou pro něho i další počty: Opava na jaře ještě nedala gól ze hry, skórovala pouze jednou z penalty. To je hlavní důvod toho, proč je s osmi body poslední a na první nesestupovou příčku (obývá ji Zbrojovka) ztrácí pět bodů.
„My se do šancí dostaneme. Je to o gólech, že nedáme první gól. To je strašný problém, trvá to strašně dlouho. Jsou to šance, že jdeme sami na bránu. Třeba Čvančara má velký potenciál, ale góly nejsou. Brno vede jednou střelou za poločas, oni to promění, my ne. Děsí mě, že jsme tak dlouho nedali gól, je to snad deset hodin, to je šílené a děsivé. Nedá se zachránit, pokud nebudeme střílet branky,“ shrnul.
Vědomí, že měl jeho tým herně navrch, na náladě nepřidalo ani nešťastníkovi Čvančarovi. Spíš naopak.
„Na to se můžeme vykašlat. Body nejsou, a to je to jediné, co potřebujeme,“ reagoval útočník poražených na konstatování na tiskové konferenci, že slabší soupeř v této sezoně v Opavě ještě nehrál.
„Nechci nikoho urazit. Poslední tři zápasy jsme ale měli vyhrát. Hrát se Spartou, přehrávat ji, nedovést zápas do vítězství a dostat tři góly je na pováženou. Pak remíza na Bohemce, řekli jsme si, že zlatý bod musíme doma potvrdit, a to jsme neudělali. Je to velké zklamání,“ dodal.
