Vesnice se 700 obyvateli ležící v protáhlém údolí se s následky velké vody potýká velice často, velké škody napáchala blesková povodeň naposledy v roce 2019 a část vesnice vyplavil přívalový déšť i v loňském roce.
V posledních letech stát investoval miliony korun do zasakovacích pásů, biokoridorů a stavby poldru. Jeden už Dubenec má, další přibude letos. Dva jsou také v sousedních Hřibojedech.
Klíčové je zpomalit odtok povrchové vody, která se při přívalových srážkách valí na Dubenec z polí a luk. Do domů a zahrad se vylévá také voda z Hustířanky protékající centrem vesnice.
„Spodní část obce už je vyřešena, teď nás trápí horní část na hranicích s Libotovem a Zálesím. Jako kdyby to příroda věděla a přívalové srážky v poslední době padají právě tady. To se stalo vloni v srpnu. Za 15 minut napršelo 37 milimetrů, vytvořily se čtyři řeky, přeskočily cestu a natekly do obce,“ říká dubenecký starosta Jaroslav Huňat (nestraník).
Cesta k protipovodňovým a protierozním opatřením se otevřela v roce 2012, kdy byly hotovy kompletní pozemkové úpravy. Dubenec s Libotovem za státní peníze propojila nová komunikace vedoucí přes bývalé Končiny, stavaři vybudovali zasakovací pásy a biokoridor umožňující migraci živočichů.
Doplnila je mohutná výsadba. Dubenec se dnes stará o 900 jabloní a hrušní, jejich plody v budoucnu zpracuje v obecní moštárně a sušárně ovoce.
Cesty, polder a biokoridor za desítky milionů
Před dvěma lety Státní pozemkový úřad za téměř pět milionů korun dokončil v severní části obce nad hasičskou zbrojnicí suchý poldr, který pojme až 30 tisíc krychlových metrů vody. Hráz měří 140 metrů a je vysoká osm metrů. Úkolem vodního díla, které se stalo také zajímavým krajinným prvkem, je při extrémních srážkách vodu bezpečně odvést do pravostranného přítoku Hustířanky.
Stát do poldru, zasakovacích pásů, biokoridoru a cest v Dubenci dosud investoval téměř 20 milionů korun. V letošním roce začne stavba menšího poldru v horní části obce na hranicích s Libotovem, kde velká voda vyplavila vesnici loni v srpnu.
„Bude to polosuchý poldr, který zadrží vodu z celého libotovského povodí. Součástí bude biokoridor a svodný příkop, měl by zastavit srážky, které spadnou na hřebeni,“ vysvětluje starosta.
Následovat by měla výstavba dalších cest pro zemědělce, aby se mohli dostat ke svým pozemkům. Soubor opatření včetně dvou poldrů realizoval Státní pozemkový úřad také v sousedních Hřibojedech, které mají třikrát méně obyvatel než Dubenec a ochranu před velkou vodou nepotřebují.
„V Hřibojedech nikdy povodeň nebyla. Voda od nás stéká do Dubence, Hustířan a dále. Když ale srážky spadnou ještě pod Doubravicí, tak se voda setká. Už kolikrát se stalo, že silný přítok z Hřibojed směřoval proti proudu a dole v Dubenci se to rozlilo,“ popisuje starosta Miloš Dohnálek (TOP 09).
Poldry vybudované v posledních pěti letech pomáhají vodu zadržovat v krajině. Také v Hřibojedech vzniklo několik nových cest.
Velká voda skoro každý rok
Povodně se do Dubence vracejí s různou intenzitou téměř každý rok. Nejhorší to bylo předloni. V červnu 2019 se hladina Hustířanky, která vede souběžně podél silnice a protéká vesnicí, přes noc zvedla o dva metry. Zaplavila několik domů, zahrad, poškodila lávky přes potok i komunikaci. V Lánské skále voda vzala dřevěné klády.
Pouze oprava poničené cesty stála téměř půl milionu korun, škody na soukromém majetku se vyšplhaly do milionů.
„Za posledních dvanáct let pamatuju čtyři povodně, většinou nám to vyplavilo zahradu, v roce 2019 jsme ale měli vodu v celém domě. Sice jen deset až patnáct centimetrů, ale všechno musíte hned vyházet. Když vidíte, jak se voda valí ze všech stran a topí se zvířata, není to nic příjemného,“ vzpomíná Jana Šebková, která žije v rodinném domě nedaleko břehu Hustířanky.
Po realizaci protipovodňových opatření je už o něco klidnější. „Loni v létě hustě pršelo a vody bylo opravdu hodně, ale nic se nestalo. Jakmile víc prší, jsme stále ještě trochu nervózní. Je to nepříjemná zkušenost a máme to už několikrát za sebou, ale už jsme se trochu uklidnili,“ dodává.
V Dubenci žije 25 let, první větší povodně si pamatuje z roku 2008. Některé kroky rodina realizovala sama. Například plot kolem domu je zčásti výsuvný, aby jej v případě potřeby mohli rychle odstranit a voda s bahnem protekla. Zvířatům vyvýšili podestýlku, aby se měla kam schovat.
Poldr po Němcích komunisté rozorali
Povodně Dubenec sužují až v posledních letech, v minulosti nepředstavovaly pro více než pět kilometrů dlouhou obec problém. Ještě v 50. letech totiž vypadala úplně jinak.
Byla to obec lánového typu založená na podélném systému, každý statek stál na vlastním pruhu pozemku. Namísto širokořádkové kukuřice, pšenice, cukrové řepy nebo sóji, které se tam sejí dnes, se zde pěstoval „protierozní“ len.
Dubenec byl obkroužen jabloňovými a třešňovými sady. Po Němcích v bývalé sudetské vesnici zbyly poldry, jeden byl nad stávající nádrží.
„Soudruzi se rozhodli, že to bylo špatně. Rozorali to a mysleli si, že tam budou pěstovat plodiny, nakonec se z toho stejně stala pastvina. Dodnes se vypořádáváme s tím, co nám tady komunisté zanechali,“ upozorňuje starosta Huňat. Na zdejších vodních tocích bývalo také několik menších zarážek, které vytvářely laguny a brzdily tok.
Jak vyplývá z povodňového plánu, ze dvou stovek domácností v Dubenci je jich 36 přímo ohroženo. Obec má systém rozesílání varovných SMS zpráv, aktuální data ze dvou srážkoměrů a tří hladinoměrů. Roční příspěvek pro sbor dobrovolných hasičů se ze sto tisíc korun vyšplhal na trojnásobek. Další desetitisíce stálo jejich povodňové vybavení. V arzenálu mají vysokotlakou myčku, elektrocentrálu, vysavač na vodu a další přístroje.
„Na povodně jsme výborně připraveni, naši hasiči už mají opravdu velké zkušenosti,“ pochvaluje si starosta. Pomáhali i při velkých záplavách v podkrkonošském Rudníku v roce 2013.
