Tvoje přezdívka „Undertaker“ je poměrně na místě...
Tak ono se to hodí: jednak to má historii v Americe, kde znají pojem „undertaker“ z wrestlingu, a jednak já sám jsem dělal hrobnickou práci ještě dřív, než jsem zápasil. Takže mi to odpovídá a hodí se mi to i k práci, kterou dělám teď.
Tvoje hrobnická brigádničina... když jsem to četl, tak jsem si myslel, že to si snad museli vymyslet do marketingu.
Nene, do marketingu se to hodí, ale je to pravda. Já mám rád věci, které jsou reálné a skutečné. Takže kopu hroby. Teď je to asi rok, co jsem naposledy kopal, ale dokud jsem se neživil zápasy, tak jsem dělal všechny možné manuální práce a tato byla jedna z nich. Je tam klid, nikdo na vás na hřbitově netlačí. Kdyby mě zavřeli někam do kanclu, tak to bych nedal.
Ty jsi začínal úplně jinak, než by se od zápasníka čekalo. Od útlého dětství si hrál šachy...
Přesně tak, já jsem začal jako dítě od šesti let hrát šachy a hrál jsem je sportovně do nějakých šestnácti, sedmnácti. Plus minus tři roky jsem hrál dorosteneckou extraligu, ale pak už moje aktivity šly trochu jiným směrem. Chtěl jsem si zkusit bojové sporty a tím jsem si pak našel svoji cestu k MMA.
Jaký jsi byl šachista, byl jsi agresivní hráč?
To jsem právě nebyl. Naopak jsem byl hodně defenzivní a spíš jsem vyčkával na chybu soupeře a pak teprve jsem útočil.
Celý rozhovor v pořadu Drive na ÓčkuDavid Dvořák bude hostem pořadu Drive televize Óčko v neděli 20. prosince ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Jakub Buba Ouvín. David Dvořák bojuje v MMA, aktuálně za nejprestižnější americkou soutěž UFC. Má za sebou patnáct výher v řadě, z toho dvě v UFC. Fascinuje svým širokým portfoliem: začínal jako šachista a hráč Dračího doupěte. Dříve brigádničil na stavbách, zahradách či jako hrobník. Ve volném čase rád zahradničí a střílí. |
Vysvětli mi jednu věc. Ten přerod ze šachisty na fightera se udál kde, za jakých okolností?
V šestnácti jsem nastoupil na střední školu, kde jsme dělali sebeobranu. V tu dobu jsem aktivně hrál šachy za dospělé. Zkusil jsem si i sebeobranu. Ale pořád mi přišlo, že bych nemohl nikomu nic udělat, že bych od každého dostal nafackováno. Kamarád mi pak ukázal MMA, ten sport se mi líbil. Dokonce mi řekl, že ve stejné budově, kde jsem trénoval šachy, je i klub MMA. Tak jsem tam zašel, podíval jsem se na první trénink a říkal jsem si: jo, to by fakt jako mohlo fungovat. A zůstal jsem u toho.
Jak si tě mám v té době představit. Já vidím takového rachitického chlapce...
No tak to bylo strašné. Byl jsem hubený, vlasy po ramena. Prostě hráli jsme Dračí doupě! To si zahrajeme doteď, ale tehdy jsem byl takový ten typický klučina, který je trošku odstrčený od zbytku společnosti, má svých pár divných kámošů. Pak přišly takové ty ústřelky, kdy jsem měl dlouhé vlasy a jeden modrý pruh, jakože jsem Yedi a podobně. Takže fakt jako dítě, které by úplně nechtěl každý za kámoše...
To je úplně neuvěřitelné. Absolutně bez sportovní průpravy, v šestnácti letech šachista. A nyní, za nějakých deset let, bojuješ v UFC, v nejprestižnější americké soutěži...
Ty šachy mi podle mne pomohly v tom, že mám silnou hlavu. Tehdy jsme třikrát, čtyřikrát za týden jezdili na tréninky, do toho každý víkend jsem byl furt na závodech. Takže zatímco mí kámoši si jezdili na party nebo někam blbnout s ostatníma, já měl sportovní dril. Asi jsem si neužil to největší jako spousta mých vrstevníků, ale dril jsem si přenesl i do MMA a od začátku jsem to měl takto nastavené. Chtěl jsem furt trénovat, trénovat, trénovat, a pak ty skoky byly hodně rychlé...
Téměř každý den máš trojfázový trénink, do toho trénuješ fyzio, mobilitu, nějaké zápasy. Máš čas relaxovat? Otevřeš si třeba knížku někdy?
Čas na to je, ale nějaké knížky, to pro mě moc není. Přečtu dvě stránky a už u toho usínám. Ale rád jezdím na zahrádku, mám zbroják, tak jezdím střílet, a tak. Mě baví hodně věcí. V kufru mám hozený rýč a hrabičky, všechno. A vedle UFC věci na trénink. Proto doufám, až budu mít trošku větší auto, že se mi tam vejde víc věcí. Třeba křoviňák.
MMA Fighter David Dvořák
