Bečva a její náhony patří k lokalitám s největším výskytem evropsky významného mlže velevruba tupého na Moravě. Někde žije až několik stovek jedinců na metru čtverečním.
Dva ze čtyř takových náhonů se nacházejí právě v úseku řeky, který zasáhla otrava kyanidy. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) provedla průzkum jednoho z nich společně s částí koryta. Konkrétně šlo o náhon Strhanec, který se nachází mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem.
Otrava Bečvy a snaha o obnovu života v řece |
„Přítok vody z Bečvy do náhonu byl v průběhu otravy přerušen, proto se předpokládalo, že populace velevrubů přežila. Monitoring skutečně prokázal, že velevrubi ani jiní mlži, například pouhé dva milimetry velké a velmi vzácné hrachovky nepatrné či hrachovky říční, nebyly nijak dotčeny,“ uvedla agentura na svém webu.
Odborníky však překvapilo, že se jim několik živých velevrubů tupých a škeblí říčních podařilo najít i přímo v Bečvě, a to nad jezem v Lipníku nad Bečvou. To podle nich naznačuje, že minimálně část mlžů přežila i v té části toku, která byla otravou zasažena.
„Zda budou velevrubi a škeble říční v Bečvě žít i v budoucnu, ale závisí na přežití rybí obsádky. Velcí mlži čeledi unionidae, tedy škeble a velevrubi, totiž potřebují v larvální fázi ke svému úspěšnému vývoji i ryby. Jak bude vývoj jejich populací v dalších letech probíhat, bude tedy záviset i na rychlosti obnovy rybí obsádky,“ podotkl Luboš Beran z AOPK.
Dříve s nimi krmili zvířata, teď jsou vzácností
Velevrub tupý je zhruba pět až osm centimetrů velký mlž příbuzný známějším škeblím. V minulosti byl nejběžnějším velkým mlžem v českých zemích a v 19. století byl používán i ke krmení hospodářských zvířat.
Znečištění a vodohospodářské úpravy ale způsobily, že se z něj stal jeden z nejvíce ohrožených evropských měkkýšů.
V Česku nyní existuje kolem deseti lokalit s početnějšími populacemi, z nichž na některých dochází stále k úbytku těchto živočichů. Proto je pro přežití tohoto druhu u nás zachování v náhonech Bečvy i jejím samotném korytu důležité.
Podle ředitele sekce ochrany přírody a krajiny Pavla Pešouta bude hodnoticí zpráva o aktuálním stavu organismů v Bečvě dokončena v prosinci.
„Vedle toho jsme zadali přípravu návrhu opatření, která by podpořila rychlejší oživení zasaženého úseku Bečvy. Tento návrh bude dokončen v pololetí příštího roku. Na průzkumech i přípravě dalších kroků AOPK spolupracuje s Českým rybářským svazem a Povodím Moravy,“ dodal.
Viník stále není znám
Kyanidy unikly do Bečvy ze stále nezjištěného zdroje v neděli 20. září. Jed otrávil ryby i značnou část drobných vodních živočichů v úseku dlouhém 38 kilometrů od Choryně ve Zlínském kraji až po Přerov.
Koncentraci jedu se podařilo snížit poté, co Povodí Moravy zvýšilo průtok z přehrady Bystřička. Jedy se sice dostaly až za soutok Bečvy s Moravou, tam už ale díky dostatečnému naředění vody život v řece neničila.
Z Bečvy však rybáři vylovili přes 40 tun mrtvých ryb. Odkud se jed do řeky dostal a kdo za to může stále vyšetřují kriminalisté.
V rámci obnovy života v řece do ní rybáři nejprve vysadili desítky tisíc ostroretek, posléze pak další tisíce parem.
22. října 2020 |
