Katolické církvi v Česku loni oproti roku 2018, který poznamenalo sucho, opět vzrostl zisk z hospodářské činnosti. Činil 574 milionů korun a pokryl ztrátu z hlavní, tedy duchovní činnosti církve, která dosáhla 545 milionů korun.
Loňské výnosy činily 6,69 miliardy korun, z toho výnosy z duchovní činnosti 2,89 miliardy a z hospodářské činnosti 3,77 miliardy. Náklady byly 6,63 miliardy korun, z toho na duchovní činnost 3,44 miliardy a na hospodářskou činnost 3,19 miliardy.
I když situace v lesích se díky dešťům nepatrně zlepšila, dramaticky rostou ztráty z cestovního ruchu a gastronomie i příjmy z nájmů. Také kostelní sbírky budou letos kvůli omezení bohoslužeb nižší. Minulý rok na nich církev vybrala 480 milionů korun.
Bohoslužba v době pandemie |
„Investice do podnikání v roce 2019 slavila úspěchy, ovšem všichni musíme počítat s ekonomickým útlumem, který přichází letos,“ uvedl ekonomický poradce České biskupské konference (ČBK) Karel Matyska.
Lítost podle představitelů církve není na místě
Jak jsou na tento útlum církve připraveny, se podle zástupců církve ukáže až v příštím roce. „Zejména na poli sociální a zdravotní péče očekáváme obrovské neplánované výdaje. Řada dalších projektů je kvůli tomu upozaděna, nelitujeme však toho, protože oblast péče o nemocné považujeme za jedno z primárních poslání církve,“ uvedl generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.
Dva extrémy. Nejohroženější jsou hospody na vsi a v Praze |
Církev ve čtvrtek uvedla, že na společensky prospěšné aktivity, tedy na vzdělávání, sociální projekty či kulturu, loni vynaložila 1,76 miliardy korun, z toho 1,54 miliardy na opravy církevních staveb. Do vzdělávání vložila 106 milionů a na sociální a zdravotní projekty diecézí šlo 87 milionů korun; v těchto číslech nejsou započteny výdaje řeholních společenství.
Do finančních produktů církev investovala 458 milionů korun. Na daních z příjmu katolíci loni odvedli 81,5 milionu korun a na ostatních daních 61 milionů korun.
Příspěvek od státu každým rokem klesá
Katolická církev se připravuje na dobu, kdy v roce 2030 nastane odluka státu od církve a stát přestane vyplácet svůj příspěvek. Všechny diecéze v roce 2014 vstoupily do Katolického fondu spravovaného dvěma bankami, které investují na finančních trzích.
Hotel, pivovar i luxusní byty. Kam církev investuje peníze z restitucí |
Církve v Česku dostávají od státu ročně příspěvek na platy duchovních a finanční náhradu za majetek, který se nevydává v restitucích. Činí ročně pro všechny církevní společnosti, které se státem podepsaly dohodu, asi dvě miliardy, katolická církev z toho dostává zhruba 1,3 miliardy korun. Příspěvek na činnost církve, který každým rokem klesá, loni pro katolickou církev činil 714 milionů korun, pokles oproti roku předchozímu byl 44 milionů korun.
Německým církvím chybí příjmy ze zdanění věřících
To v Německu odvádí věřící církevní daň. Katolické a evangelické církvi standardně odvádí mezi osmi až devíti procenty z částky, která představuje jejich daň z příjmu. Jenže miliony Němců kvůli pandemii koronaviru přišly o práci nebo ji musely omezit. Podle německých novin Welt am Sonntag tak letos přijdou o miliardu eur (víc než 26 miliard korun).
Africký mor postupuje k hranicím. Stát zaplatí 3000 Kč za uhynulé prase |
Podle odhadu, který cituje Deutsche Welle, mohou obě církve kvůli pandemii očekávat letošní pokles příjmů okolo osmi procent. To je dvojnásobek ztráty, kterou instituce zaznamenaly během poslední finanční krize v roce 2009.
Obě církve obdrží v roce 2020 dohromady maximálně 11,69 miliard eur (308 miliard korun), uvádí propočet novin Welt am Sonntag. V minulém roce to přitom bylo dohromady 12,71 miliard eur (335 miliard korun).
Kam se poděli věřící
Pokles daňových příjmů se v jednotlivých regionech liší. Zatímco některé katolické diecéze očekávají snížení příjmů o čtyři procenta, v jiných regionech mohou poklesnout až o třináct procent.
„Jak to bude vypadat na konci roku, bude do značné míry záviset na tom, jak budou obnovená omezení související s druhou vlnou koronaviru, a jaký to bude mít vliv na regionální ekonomiku,“ řekl k problému finanční ředitel pasovské diecéze Josef Sonnleitner pro agenturu KNA.
Církevní daň je v Německu pro věřící povinná, podle DW ji ale platí jen zhruba polovina ze 44 milionů katolíků a protestantů v zemi. Osvobozené jsou děti, ale i mladí lidé bez příjmu, zaměstnanci s nízkými mzdami i nezaměstnaní.
Ačkoli byla církvemi vybraná suma za minulý rok rekordní, stavy věřících se rok od roku snižují. Jako jeden z důvodů se uvádí právě i církevní daň, která lidi od víry údajně odrazuje. V roce 2018 přišly obě tamní církve o zhruba 430 tisíc členů.
